Baterie postavená viry
Vědci z Massachusettského technologického institutu jako první dokázali, že geneticky upravený virus může sestavit obě elektrody lithium-iontové baterie.
Výroba nového typu baterie není nijak náročná - probíhá v pokojové teplotě a obejde se bez organických rozpouštědel a toxických materiálů. V tradiční lithium-iontové baterii ionty putují mezi grafitovou anodou a katodou, která bývá vyrobena z oxidu kobaltu nebo fosforečnanu železnato-lithného. Před třemi lety tým z MIT popsal geneticky upravené viry, které vytvářely anodu tím, že na sebe nabalily molekuly zlata a oxidu kobaltu a poskládaly se do podoby nanodrátku.
Nyní se vědci zaměřili na výrobu katody, která by s anodou vytvořila funkční pár. I tentokrát zaměstnali virové pomocníky. Upravený virus ze skupiny bakteriofágů, které napadají bakterie a pro lidi jsou neškodné, se nejprve zaobalí do molekul fosforečnanu železitého. Poté se naváže na uhlíkové nanotrubičky, čímž vznikne síť vysoce vodivého materiálu. Laboratorní testy ukázaly, že baterie s dvojicí "virových elektrod" se dá bez jakékoli změny vlastností nabít a vybít až stokrát. To je zatím méně než u standardních lithium-iontových baterií, ale vědci jsou podle zprávy z MIT přesvědčeni, že časem dosáhnou jejich úrovně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.