CESTA DO PRAVĚKU VII. - Doba laténská
Předposlední část našeho seriálu o nejstarších českých dějinách je věnována největšímu rozkvětu naší pravěké civilizace, který nastal jednoznačně v době laténské. V době, kdy na našem území sídlili Keltové.
Laténská kultura se někdy s oblibou označuje jako kultura Keltů. Tak jednoduché to ale není. Antické prameny umisťují Kelty na sever od Alp a jazykovědci jsou schopni určit keltský původ některých zeměpisných názvů na našem území; Keltové u nás tedy bezesporu žili. Nemuseli to však být pouze oni, ale také lidé z jiných, nekeltských národů. Které z archeologických nálezů z oné doby jsou opravdu keltské a které ne, se pochopitelně nepozná. Proto archeologové raději používají termín "doba (a nebo kultura) laténská", odvozený od slavné lokality La Téne ve Švýcarsku. Období laténu, které u nás začíná v 5. století před Kristem, bývá označováno za vrchol pravěké ekonomiky. Právě tak jej hodnotí i autoři sedmého dílu kompendia Archeologie pravěkých Čech, jehož editorkou byla, stejně jako v případě dílu šestého, Natalie Venclová z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
V čem vidíte hlavní sílu laténské ekonomiky?
Natalie Venclová: Keltové se podle historických zpráv dostali do velké části tehdejšího kulturního světa a to mělo ten význam, že přinesli do střední Evropy množství nových impulsů a inovací. Není to tak, že by přímo přebírali vynálezy; oni je vždy dokázali ještě nějak změnit, nějakým způsobem je inovovat. Měli například úžasnou schopnost improvizace. V době laténské, narozdíl od předchozích období, se náhle rozvíjí využívání nejrůznějších nástrojů, nových výrobních oborů, dochází k přebírání, ale i vynalézání - například hutnických pecí. Ty už existovaly v předchozím období, ale v té době laténské jsou tu náhle jiné pece, složitější, o kterých vlastně nevíme přesně, odkud byly převzaty, vylepšené a změněné. Výsledek je pak vždycky jakoby vlastní výtvor té laténské kultury. Železo je používáno na výrobu všech základních nástrojů a nářadí. Další věc je velikánský rozvoj kovářství a jeho technik, které jsou někdy na vysoké úrovni. Známo bylo kalení železa a všechny dnešní způsoby. Už v době laténské existují všechny základní nástroje, funkčně natolik dokonalé, že se udržely do dneška. Sekera, dláto, kleště, to všechno je tady od doby laténské, a nepříliš obměněno. Co se týče zemědělské výroby, která je vždycky důležitá, používá se železná radlice. Ta se sice začíná objevovat už ve starší době laténské, která ještě patří do halštatského období, ale hlavní rozvoj je zase v době laténské. Železná radlice umožňovala obdělávání úplně jiným způsobem, se zvýšenou produktivitou. Zavedení rotačního žernovu na mletí obilí, to je další obrovská inovace, která několikrát zvýšila produktivitu mletí. Pak tu máme i úplně nová výrobní odvětví, která předtím nikdy ve střední Evropě provozována nebyla, jako například sklářství. Sice tu asi nedocházelo k výrobě skla, ale jen k jeho zpracování, ovšem takovým způsobem, že při tom vznikly i artefakty, které se nikdy předtím v celém pravěku nepoužívaly, třeba skleněný náramek. To se zdá být jako banalita - bronzové náramky byly běžné, tak je pak dělali i ze skla - ale ony nikde před tím nejsou, dokonce ani v tom klasickém světě ve Středomoří, kde bychom existenci všech těch vzorů předpokládali. Když dál mluvíme o té ekonomice, tak významné bylo zavedení mincí. Ty nejstarší mince, mimochodem zlaté, napodobovaly mince makedonské nebo prostě řecké a zřejmě je sem přinesli keltští žoldnéři. Napřed měly význam symbolický, jako zhmotnění majetku kmene, které se ukládalo ve svatyních nebo deponovalo v pokladech. Během doby pak začaly fungovat tak, jak je známe dneska, tedy jako platidlo. To už předpokládá monetární obchod a to je zase velikánský civilizační pokrok, protože tím se mění vztahy výrobní i obchodní. My vlastně úplně nevíme, jak celá ta ekonomika fungovala; nevíme, kdo kontroloval výrobu a obchod - to jsou dva důležité momenty. My si myslíme, že k tomu byla vytvořena určitá centrální místa s funkcemi distribučními, výrobními atd., a že mohlo jít o některá ta velká hradiště, takzvaná oppida. Nebylo to ale jen tak. Donedávna se myslelo, že ta oppida byla něco jako města, kde se vyrábělo i obchodovalo, dneska už však máme doklady stejných činností i na nížinných, nehrazených lokalitách. Ta situace byla asi složitější. Mimo jiné, jedna z interpretací konce doby laténské je ekonomická. Podle této interpretace přestala tehdejší ekonomika z nějakého důvodu fungovat, například z důvodu přerušení obchodních cest s jihem, se severem a tak dále.
Vraťme se ještě k hradištím doby laténské, tzv. oppidům, označovaným někdy obecně, jak už jsme říkali, za jakási "keltská města". Oppidum je výraz, pocházející od Julia Caesara; jak velká hradiště nazývali sami Keltové bohužel nevíme. Co si o oppidech myslí současná archeologie?
Natalie Venclová: Jedna věc je význam těch oppid a druhá věc je, jak je vlastně rozpoznat. My jsme si dříve mysleli, že oppidum je prostě veliké hradiště přinejmenším o desítkách hektarů, někdy i přes stovku hektarů, jako třeba oppidum Závist, a že to musí být velmi silně opevněná lokalita. To sice platí stále, ale mezitím už si zase nejsme tak jisti, zda třeba oppidum musí být jen od těch deseti hektarů výše, protože jsou tady i menší lokality, které jsou taky velmi opevněné a mají všechny ty příslušné znaky, až na to, že jsou malé. Nicméně oppidum je tedy výrazné hradiště, spíš větší, jak jsem říkala, velmi silně opevněné. To znamená, že má kamennou zeď s nějakou složitou vnitřní konstrukcí, v té přilehlé nasypané části má mohutný příkop a má impresivní brány. Laténská oppida mají charakteristickou i vnitřní zástavbu, která vypadá jako plánovaná a organizovaná. To není náhodný konglomerát domů a dílen. Rozpoznáváme tam i jakési ulice, společná prostranství, výrobní části jsou oddělené od těch sídelních a zdá se, že tedy by tomu odpovídala i složitější funkce. Jak jsem už říkala, některé výrobní činnosti se skutečně koncentrují na oppidech, ale nejenom tam. Čili my vlastně nevíme, proč jsou to tak výrazné lokality a soudíme, že ta oppida měla nejen centrální funkce výrobně-ekonomické, ale i jiné - například symbolické, mohla tam také sídlit nějaká samospráva, skutečně tam možná žil nějaký hlavní náčelník, ale ne celá elita. Část té elity a menší náčelníci sídlili jinde. Známe třeba dvorce, ohrazené lokality s výstavnými stavbami a bohatými nálezy, takže ta situace už není tak jednoznačná. A jestli byla oppida města? Ten výraz bychom asi pro ně přece jen používat neměli, protože ty funkce, jaké mají města třeba ve středověku, oppida zřejmě mít nemohla.
V posledních letech archeologové změnili názor i na další typ památky z doby laténské - čtyřúhelníkové valové areály, kterým se někdy podle německého vzoru říká Viereckschanzen. Dříve se pokládaly za laténské nebo přímo keltské svatyně. Dnes už není názor archeologů na tyto stavby tak vyhraněný. Co si o nich myslí?
Jak vůbec vypadala společnost doby laténské? Všechny přímé informace, které o jejím fungování máme, pocházejí z prací antických autorů. O těch je ale známo, že jsou poněkud tendenční a že jim nelze úplně věřit...
Druidové - to je velmi oblíbené téma všech milovníků Keltů. Veřejnost, ovlivněná populární kulturou, si je vesměs představuje jako důstojné vousaté muže v bílé říze, kteří kosí zlatými srpy jmelí. Jak se na druidy dívá archeologie, když jejich hroby nedovede identifikovat?
Laténské období se z dnešního pohledu jeví jako velmi rozvinuté a pokrokové. Idyla však po pár staletích velmi náhle končí. Co způsobilo prudký úpadek laténské civilizace? Už jste naznačila, že za pádem oppid mohly být ekonomické problémy. Není to ale jediná hypotéza, která se v této souvislosti objevila?
Jak podotýká Natalie Venclová z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky na konec, dnes už nikdo nepochybuje o tom, že Keltové v 1. století před Kristem z Čech neodešli všichni. Zemi opustila zřejmě jen keltská elita, obyčejní lidé tu většinou zůstali a splynuli s nově příchozími - Germány. O těch si budeme povídat příští týden, v poslední části našeho seriálu o nejstarší historii Čech.
Vysíláno v Planetáriu č. 14/2009, 4. dubna - 10. dubna 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (18:08).
