Konference NATO málem ztroskotala na sporu o karikatury proroka Mohameda

Jeden telefonát amerického prezidenta našel východisko ze slepé uličky. Turecká vláda ustoupila z opozičního stanoviska a novým šéfem aliance se stane Anders Fogh Rasmussen, který byl ještě před několika dny dánským premiérem. Barack Obama zachránil německou kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho před ostudou. Německý magazín Spiegel takto krátce shrnul summit Severoatlantické aliance, který se odehrál koncem minulého týdne v alsaském Štrasburku a německém Baden-Badenu.

Odkládání témat patří na aliančních summitech k rutině. Když se tyto vrcholné schůzky chýlí k závěru, leckterý zástupce té či oné země bývá velmi puntičkářský a zároveň se chystá rychle domů. Summity se pak o něco zkrátí a důležitá témata se odkládají na další summit. Minulou sobotu však bylo řešení příliš důležité a jednání proto překročilo vymezený čas. Místo plánované společné tiskové konference v jednu hodinu odpoledne se generální tajemník Japp de Hoop Scheffer objevil před novináři s dvouapůlhodinovým zpožděním a vedle něj stál dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, takže bylo hned jasné, že otázka nástupnictví šéfa aliance je vyřešena.

O chvíli později se na scéně objevila německá kancléřka následovaná francouzským prezidentem. Nicolas Sarkozy se zubil na celé kolo a jen těžko skrýval vzrušení. Úsměv paní Angely Merkelové byl o poznání zdrženlivější. Jejich reakce jen podtrhly, že aliance dokázala husarský kousek. Ještě v pátek večer Turecko zopakovalo, že bude vetovat Rasmussenovo jmenování generálním tajemníkem NATO, takže bylo jasné, že summit oslavující 60. výročí vzniku aliance může skončit fiaskem.

Turecko však bylo jedinou zemí, která tuto volbu striktně odmítala. Kritici dánského kandidáta vedení tureckým premiérem Erdoganem tvrdili, že se na funkci nehodí, protože se odmítl omlouvat za Mohamedovy karikatury v dánském tisku s tím, že svoboda tisku je důležitější než nějaké omluvy. Roku 2005 vyvolal deník Jyllands-Posten pobouření muslimského světa komiksem, který znevažoval jeho proroka. Rasmussenův neochvějný postoj samozřejmě zaznamenalo i Turecko a premiér Redžep Tajip Erdogan dánského politika jako budoucího šéfa Severoatlantické aliance odmítl.

Zbývajících 27 členů NATO a zvláště Německo, Francie a Spojené státy Rasmussena jasně podpořily, ale výsledek summitu byl stále nejistý. V pravidlech aliance stojí, že generální tajemník musí být vybrán jednomyslně, což znamenalo, že Turecko mohlo volbu dánského politika znemožnit. Ještě před páteční večeří v Baden-Badenu se tureckého ministra zahraničí Abdallaha Gula pokoušel přesvědčit Barack Obama, Angela Merkelová i sám Anders Rasmussen, ale nepochodili. Německá kancléřka se už obávala, že alianční summit pořádaný v její zemi skončí politickou katastrofou. V pátek proto jasně a veřejně prohlásila, že by se měl Rasmussen stát novým šéfem NATO ještě do večera. Nepořídil ani její ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a Angela Merkelová se už bála ostudy.

S rozhodujícím impulsem přišly podle diplomatických zdrojů Spojené státy. Barack Obama si promluvil s tureckým prezidentem Abdallahem Gulem a telefonoval s premiérem Erdoganem a oba uklidnil. Erdogan řekl, že prezident nabídl Turecku blíže neurčené záruky, které údajně souvisí s kurdskou vysílací stanicí Roj TV, která sídlí v Dánsku, a kromě toho vysoké posty v NATO. Ani jedna z těchto podrobnějších informací se do konce summitu nepotvrdila. Angela Merkelová i Nicolas Sarkozy si mohli pochvalovat výsledek, který podle nich předvedl sílu Severoatlantické aliance.

Francouzský prezident řekl, že hlavní roli sehrála rozhodnost ostatních členských států NATO a nakonec prý zvítězila síla. Jakmile drama skončilo, Anders Rasmussen ihned mírnil napětí prohlášením, že pro partnerství s Tureckem on sám udělá všechno, co dokáže. Vztahy s muslimským světem mají podle něj rozhodující význam a proto slíbil, že se na kurdskou televizní stanici v Dánsku podívá, což zřejmě slíbil tureckému premiérovi. Do té doby dánský premiér žádnou satelitní televizi zastavit nechtěl.

Navzdory úlevě v NATO a hlavně v Paříži a Berlíně zůstala po srážce s Erdoganem hořká pachuť. Spojené státy opět předvedly, že pouze ony dokáží vyřešit základní názorové rozdíly uvnitř aliance. Bez Obamovy telefonní diplomacie si lze těžko představit, že by summit NATO dospěl k uspokojivému závěru. Americký prezident, který přijel do Evropy uklidnit transatlantické vztahy, působil chvílemi jako sňatkový poradce, který zprostředkoval mezi kontinentálními členy aliance. V závěru summitu Barack Obama blahopřál Andersi Rasmussenovi a pochválil ho jako ideálního kandidáta na jeho nové postavení.

O svém podílu na konečném úspěchu konference se americký prezident nezmínil. Turecku skromně poděkoval za to, že vyjádřilo své důležité obavy. Ve Štrasburku se ukázalo, že Barack Obama má mimořádné politické nadání, když dojde na mezinárodní vztahy. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy mu jsou už teď leccos dlužni.

autor: Jan Černý
Spustit audio