Existovali pravěcí "poustevníčci"?
Jedni z prvních živočichů, kteří kdy vystoupili na souš, se možná chovali podobně jako dnešní ráčci poustevníčci.
Americký stát Wisconsin se může pochlubit neobvyklou fosilií - stezkou otisků, které po sobě před 490 až 510 miliony let zanechal pravěký členovec Protichnites. Na povrchu kusu pískovce jsou dobře vidět stopy jednotlivých párů končetin i rýha, kterou za sebou zanechal ocas tažený po zemi. Paleontologové z Amherst College z Massachusetts si ovšem při studiu fosilie všimli ještě něčeho dalšího.
Po levé straně stezky jsou místy zvláštní značky, které vypadají, jako by se ocas zvířete náhle stočil doleva. Podle paleontologů nápadně připomínají stopy, jaké v písku zanechávají špičky ulit měkkýšů, které nosí na zádech takzvaní raci poustevníčci. Protichnites sice nebyl jejich příbuzným, ale mohl používat stejnou strategii. Vědci došli k závěru, že pravěký členovec si stejně jakou dnešní poustevníčci bral prázdné ulity a skrýval v nich měkké části svého těla. Tvorovi, který sotva vylezl z oceánu na souš, to muselo přinášet značné výhody. Ulita bránila vyschnutí a pomáhala udržovat vlhkost žaber. Kromě toho chránila před ultrafialovým zářením a změnami teploty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka