Na Mount Everestu jako v kosmu
Několik zaměstnanců NASA se společně s dalšími odvážlivci vydá zdolat nejvyšší horu světa. A proč? Ve prospěch vědy. Po celou dobu výstupu budou pečlivě sledovat jak ovlivňuje zátěžové prostředí lidský biorytmus a fungování těla. Nové poznatky by mohli využít kosmonauti, kteří budou v budoucnu pracovat v těžkém terénu na povrchu jiného vesmírného tělesa.
Náročná dovolená
Když se řekne dovolená, většina z nás okamžitě přestane myslet na práci. Naopak, o dovolené se každý z nás snaží si od zaměstnání oddechnout co možná nejvíc. Pro zaměstnance NASA jsou však pojmy práce a oddech pravděpodobně hodně blízké. Několik z nich se totiž rozhodlo, že si v rámci letošní dovolené uspořádají horolezecký výstup. Ale ne ledajaký. Polezou rovnou na nejvyšší horu světa v Himálaji. Přiznejme si, takhle si oddech představuje opravdu málokdo. Ba co víc, tato podivná skupinka lidí má v plánu po celou dobu náročného výstupu pracovat na vědeckém výzkumu.
Jako kosmonauti
O tom, že výstup na skoro devět kilometrů vysokou horu je opravdu pořádná zátěž pro lidský organismus, nemůže být pochyb. Zaměstnanci Johnsonova vesmírného centra a Marshallova centra kosmických letů NASA, kteří se výstupu zúčastní, jsou přesvědčeni, že zdolávání nehostinných a těžkých terénů v Himalájích se svou náročností podobá pohybu po povrchu Marsu nebo Měsíce. Přitom se kosmonauti takovýmto úkolům nevyhnou. Jenom na Měsíci se procházelo už dvanáct lidí a v blízké budoucnosti můžeme být svědky prvních kroků člověka na povrchu Marsu. V případě, že by lidská posádka měla nějakou dobu pobýt na jiném vesmírném tělese, určitě se nevyhne pohybu a práci v náročném a člověku nepřirozeném terénu.
Pozemská laboratoř
Výprava zaměstnanců NASA tedy udělá z Mount Everestu jakousi pozemskou laboratoř, ve které bude zkoumat vliv pobytu a pohybu v opravdu náročném terénu na lidské tělo. Mohou tak pomoct lépe popsat podmínky, jimž budou kosmonauti při práci na povrchu jiných vesmírných těles čelit. A co víc, sami si vyzkouší, jak citlivě lidský organismus reaguje na tak prudkou změnu životního prostředí.
Vědecká práce
Co všechno mají výletníci v plánu? Kupříkladu strávit dlouhé hodiny namáhavou prací v oblastech s různou koncentrací kyslíku. Jeden z členů skupiny se bude věnovat také organismům žijícím v těchto pustých a chladných oblastech. S sebou si ponese jakousi minilaboratoř, která se využívá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ke zjišťování přítomnosti hub a bakterií. Na Mount Everestu bude hledat řasy schopné přežít extrémní teplotní a povětrnostní podmínky.
Sledování kvality spánku
Nejvíc je však bude zajímat spánek. Všichni dobře víme, jak je spánek pro správný chod organismu důležitý. Vědci budou proto pečlivě sledovat, jaký vliv má na kvalitu spánku extrémní životní prostředí. Několik členů výpravy bude vybaveno speciálním zařízením připomínajícím hodinky, které bude monitorovat pohyby svého majitele v průběhu spánku od fáze usínání až po probouzení. Pomocí těchto informací bude možné zjistit, jak dlouhý a jak hluboký spánek byl. Na tom totiž závisí míra odpočinku a relaxace celého těla.
Astronaut - horolezec
Výprava je načasována tak, aby se skupina potkala z dalšími horolezci na základně ve výšce asi pět a půl kilometru nad hladinou moře. Jedním z lidí, se kterými se setkají je také bývalý americký astronaut Scott Parazynski. Na základně bude mít plánovanou přestávku při výstupu na samotný vrchol Mount Everestu. Jestli se mu výstup povede, bude jediným člověkem na světě, který měl možnost podívat se dolů z tmavého vesmírného prostoru na nejvyšší vrchol Země, ale také naopak z nejvyššího vrcholku Země do vesmíru. Také on bude po celou dobu svého výstupu nosit speciální zařízení sledující kvalitu jeho spánku.
Tvrdý tréning
I když se Scott sám po povrchu žádného vesmírného tělesa po dobu své aktivní služby neprošel, ve vesmíru strávil celkem víc jak 57 dní. Není tedy pochyb, že jeho organismus je na zátěž zvyklý. Výprava zaměstnanců NASA je však složena z obyčejných lidí, kteří horolezectví v seznamu svých koníčků nemají. Jak se tedy na takovou zkoušku ohněm (anebo spíš mrazem) připravují? Jednoduše každý jak může podle vlastních přísných plánů. Chodí pravidelně běhat, cvičit anebo například zdolávají budovy vysoké několik desítek pater po schodech s těžkým batohem na zádech. Každopádně je to pěkná ukázka toho, že pro úspěch ve vesmíru musí lidé tvrdě trénovat už na Zemi.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
