Co dává pevnost "mořskému hedvábí"

Noha některých druhů měkkýšů obsahuje žlázu, která produkuje takzvaná byssová vlákna. Pomocí nich se přisedlé druhy, jako jsou například mořští mlži slávky jedlé (Mytilus edulis), mohou pevně ukotvit k hrázím a skaliskům. Byssová vlákna mlžů kyjovek (Pinna nobilis) mohou být dlouhá až 6 centimetrů a ve starověku se z nich vyráběl zvláštní druh "mořského" či "byssového" hedvábí. Ve středověku bylo vyhrazeno šlechticům a ještě na počátku 20. století se z něj tkaly například kravaty.

Byssová vlákna jsou neobyčejně pevná a přitom pružná, čímž se podobají šlachám. Vědce z Kalifornské univerzity, kteří se zabývají vývojem nových syntetických materiálů a hledají inspiraci v přírodě, zajímalo, co byssovým vláknům dává právě takové vlastnosti. Provedli detailní chemickou analýzu složení byssových vláken a došli k závěru, že pro jejich výborné mechanické vlastnosti jsou klíčovými prvky železo a vápník. Poté, co je vědci z povrchu byssových vláken odstranili, klesla pevnost materiálu na polovinu. Vědci podle zprávy American Chemical Society doufají, že svůj objev využijí při výrobě nových obvazových materiálů a také v průmyslu.