Invazivní druhy dostaly cenovky

Invazivní druhy narušují přírodní ekosystémy, destabilizují potravní řetězce a snižují užitkovou hodnotu společenstev. Pokud nepůvodní druhy v ekosystému převládnou, dojde k ekologickým změnám, které se projeví i sníženým užitkem pro člověka. Změny mohou být nevratné a některé z nich jsou svým rozsahem srovnatelné s působením klimatických změn nebo vlivem znečištění.

Tým odborníků, ve kterém byli i pracovníci Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze nyní v časopise Frontiers in Ecology and the Environment předkládá výsledky nové studie dopadu invazivních druhů. Důsledky biologických invazí studie zkoumá s ohledem na čtyři základní funkce ekosystémů, kterými jsou zajišťování hlavních zdrojů (koloběh vody nebo energetické toky), podpora produkce potravin (zajištění opylení plodin), regulace ekosystémových procesů (filtrace vody) a také kulturní a nehmotné zdroje - rekreační a estetická hodnota.

Vědci využili data z projektu DAISIE, který katalogizuje evropské "vetřelce", a vytvořili seznam 100 invazivních druhů, které mají největší negativní vliv na fungování ekosystémů. Najdeme mezi nimi zástupce rostlin i živočichů ze suchozemského i vodního prostředí. Nejširší škálu environmentálních škod mají na svědomí suchozemští obratlovci. Vliv jejich invaze je často patrný ve všech kategoriích fungování ekosystémů. Protože jsou často zároveň vrcholovými predátory společenstev, jejich invaze způsobuje kaskádové změny v potravinových řetězcích.

Mezi druhy, na jejichž odstraňování a omezování se vynakládá nejvíce prostředků, patří například pěnišník Rhododendron ponticum (66 mil. EUR), vodní rostlina tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes, 3,4 mil. EUR), nutrie říční (2,8 mil. EUR) a některé druhy mořských řas (8,2 mil EUR). Studie také ukázala, že v Evropě jsou ekologické a ekonomické důsledky zatím známé jen u 10 % invazivních druhů.

Zpracováno podle tiskové zprávy AV ČR.