Osvětimí znovu prošel Pochod živých
V úterý se už po osmnácté uskutečnil v Polsku takzvaný Pochod živých. Koná se vždy na den holocaustu v prostoru bývalého koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Letošní pochod probíhal i jako varování před rostoucím antisemitismem.
Účastníci Pochodu živých absolvovali letos už po osmnácté tradiční tříkilometrovou trasu. Od brány koncentračního tábora Osvětim s nápisem Arbeit macht frei - práce osvobozuje k troskám plynových komor v satelitním táboře Březinka. Letos se v Osvětimi sešlo na 6000 židů z 55 zemí světa a další tisícovka Poláků. Aharon Tamir, ředitel akcí spojených s pochodem, zdůraznil, že právě setkání lidí z mnoha zemí v Den obětí holocaustu má varovat zejména mladé, aby se masové vyvražďování lidí bez rozdílu národností a vyznání nikdy neopakovalo.
Pro mládež celého světa neznamená Pochod živých jen samotnou akci v Březince, ale i vzdělávací týden, během kterého navštěvují účastníci místa, spojená s židovskou historií Polska. Synagogy, hřbitovy nebo někdejší štetly, městečka s výhradně židovskou populací. Druhá část probíhá v Izraeli, kde se frekventanti seznamují s historií židovského státu. Představitelé polského ministerstva zahraničních věcí připomněli, že více než polovina ze 6 milionů za války zavražděných Židů byli občany předválečného Polska a Osvětim byla i místem vraždění Poláků.
Od roku 1988, kdy Pochod živých proběhl poprvé, se jej zúčastnilo přes 120 000 osob. Ten letošní byl obohacen koncertem z děl lidí, pronásledovaných nacistickým režimem. Už několik let s programem cestuje mezinárodní Ensemble voix etoufées. Loni organizoval orchestr koncertní šňůru jako připomínku 80. výročí takzvané Křišťálové noci, celoněmeckého pogromu v listopadu 1938. Letos mohli v Osvětimi slyšet mimo jiné díla Szymona Lakse. Ten byl v roce 1942 zatčen ve Francii a deportován do Osvětimi. Ve vyhlazovacím táboře Březinka byl nucen dělat dirigenta neblaze proslulému táborovému orchestru, který měl vězně při příjezdu přesvědčit, že jedou skutečně jen do pracovního tábora. Nakonec byl deportován do koncentračního tábora v Dachau, kde se se štěstím dočkal osvobození americkou armádou. Další skladatel, jehož díla byla během koncertu prezentována - Alfred Tokayer - byl rovněž zatčen ve Francii, aby byl s celou rodinou nakonec zavražděn ve vyhlazovacím táboře Sobibor.
