Brno chce vypudit ze svého Bronxu neřád

Lokalita kolem ulic Cejl a Bratislavská v Brně je pověstná tím, že za tmy ji lidé obcházejí a i ve dne bedlivěji hlídají, kdo se kolem nich pohybuje. Když k tomu připočteme všudy přítomnou špínu a rozbitými vraty nevábné průhledy do zdevastovaných dvorů, je obrázek téměř úplný. Jeho rám pak tvoří pár blikajících poutačů heren a hospod nejnižší kategorie. Bohužel ale nejde o prázdnou kulisu, žijí tu lidé.

Lokalita zvaná brněnský Bronx byla kdysi slušnou částí města. Ještě dnes o tom svědčí zbytky bohatě zdobených fasád některých domů. Mezi ně jsou namačkány později postavené pavlačové domy a právě ty patří k nejhorším. I tam ale najdeme obyvatele, kteří se snaží své byty udržovat a žít na přijatelné úrovni. Jde to ale těžko, potvrzujeme si v jednom z nich.

Dvůr, kde zbytky někdejšího vybetonování připomínají už jen malé ostrůvky, je plný dřeva a vyhozených věcí. Kdyby se tu nepohybovali lidé, člověk by snadno uvěřil, že budova je těsně před demolicí. Jenže opak je pravdou. Tahle ruina je domovem přesně nezjistitelného počtu obyvatel. Žije se tu dokonce i v nebytových prostorách bez oken.

Jak se dalo čekat, odpovídat na naší otázku, jak se tu bydlí, se zpočátku nikomu moc nechce. "Jsou tady problémy dost často. Lidé se tu hádají. Problémy jsou tu vždycky," uvedl jeden z místních obyvatel a jeho sousedka dodala: "Je tu bordel. Bylo by lepší, kdyby nám to tu všechno spravili. Je tu smrad, nic se tu neděje. Když je teplo, tak se domluvíme a vymeteme to a uklidíme, ale za chvilku je to tady zase. Zbytečně se s lidmi hádám."

A této lokalitě se také říká, že je nebezpečná, že není dobré se v okolí večer příliš potloukat. "Slyšela jsem, že se tady lidé bojí, že venku řádí čórkaři, feťáci," doplnila obyvatelka s tím, že sama se bojí o své děti, které by mohly drogy zlákat.

"Přicestovali ze Slovenska a dělají nám ostudu. Jsou špinaví. Lidé se na nás pak jinak dívají. Mlátí se tady, opijí se a hodně jsou tu drogy. Skoro polovina z nich fetuje. S tím nenaděláte nic," stěžuje si další obyvatel domu.

Jak se ale postupně rozpovídávají, nakonec prozradí i svůj názor na to, co by mohlo pomoci. Shodují se v tom, že by měli být vystěhováni neplatiči. Nakonec do domu za námi přichází i jeho bývalá obyvatelka, které se podařilo dostat pryč. I jí se ptáme, co by mohlo v životě nejen v tomto domě, ale v celé lokalitě, zlepšit. Také ona se přimlouvá za rázné a hlavně rychlé řešení. Jako člověk, který pracuje s dětmi, myslí hlavně na ně. "Děti nechodí do školy, posedávají po hernách a tak dále. Děti jsou vesměs večer samy, tak si myslím, že s ni se musí něco dělat," dodala.

Bronx se zaplní policisty

Život v lokalitě zvané brněnský Bronx je pro ostatní obyvatele jihomoravské metropole synonymem nebezpečí, špíny a nepříjemných setkání s lidmi na okraji společnosti. Starosta městské části Brno - střed Libor Šťástka ale už nechce trpět, aby v bezprostřední blízkosti centra města byli lidé okrádáni, nebo obtěžováni. Chce v lokalitě udělat pořádek mimo jiné za pomoci policie.

Problémů, které v brněnském Bronxu marně čekají na řešení, je hodně. Kriminalita, drogy, byty obydlené načerno nebo neplatičství, to je jen část z nich. Starosta Libor Šťástka chce ale s řešením začít právě u těch, které nejvíce pociťují ostatní obyvatelé města. Jde mu tedy o zvýšení bezpečnosti a vyjasnění situace kolem bydlení.

"Domluvili jsme se, že budou ze strany policie zvýšeny hlídky v ulicích města, což je velmi podstatné, a domluvili jsme se také na tom, a v tom jsem poprosil policii o součinnost, že z úrovně městské části provedeme kontrolu městských bytů v problémové zóně s tím, že se zaměříme především na legální užívání těchto bytů a podobně," vysvětlil starosta.

Policie ústy mluvčí Soni Svobodové pomoc slibuje. Některá opatření, například zvýšení počtu hlídek, už začala fungovat. Překvapivě ale policie plánuje víc, než co zamýšlel sám starosta. "V těchto lokalitách se vůbec nebráníme tomu, aby se posílil výkon pochůzkové služby, ale měl by mít vyloženě preventivní a dohledový charakter. Co určitě pan starosta městské části přislíbil, tak Policie České republiky potřebuje operativně orgán sociálně-právní ochrany dětí, takže pan starosta přislíbil nepřetržitou telefonní linku orgánu sociálně-právní ochrany dětí, aby se ihned problémy dětí a mládeže řešily. Dále se hovořilo o velké potřebě detoxu pro děti a mládež, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo omamných a psychotropních látek, a to nejlépe asi v dětské nemocnici. Dále jsme hovořili o tom, že je důležité monitorovat pohyb drog na základních školách, případně i na jiných stupních škol. Tady zase se policie hlásila k tomu, že by bylo dobré, aby toto starosta podpořil," doplnila mluvčí.

Nejen represe a razantnější postup policie ale může situaci zlepšit. Právě odborníci z jejích řad prostřednictvím mluvčí Soni Svobodové připomínají, že chce-li kdokoliv, tedy město, městská část dosáhnout skutečné a trvalé nápravy, je třeba se zaměřit právě na prevenci.

Pravdivost potvrzuje i příběh mladíka, se kterým jsme se setkali už jako s odsouzeným za loupežné přepadení a který nechtěl z pochopitelných důvodů mluvit na mikrofon. Krást začal jako dítě proto, že ho matka alkoholička nechávala se sourozenci i několik dní bez jídla a samozřejmě bez peněz. Když mladší sourozenci plakali hladem, prostě šel do obchodu a něco jim přinesl pod bundou nebo pod tričkem.

Takových osudů policisté i sociální pracovníci z této a podobných lokalit znají spousty a proto říkají: "V sociálně vyloučených lokalitách klademe jednoznačně důraz na prevenci. A to nejenom s dětmi a s mládeží. Myslím si, že ta opatření by měla směřovat i na mladou dospělou populaci, kterou bychom měli vést k tomu, aby pracovala. A to není v možnostech policie."

Represe k vyřešení problémů v Bronxu nepomůže

Brno - podobně jako řadu dalších měst v České republice trápí otázka, jak zlepšit podmínky v lokalitách, obydlených z velké části sociálně vyloučenými obyvateli. Městská část střed se před časem rozhodla udělat pořádek v těch ulicích, které má pod svou správou. Starosta se už začal domlouvat s policií na možné spolupráci a žádá hlavně více policistů v terénu i větší razanci při zásazích. Tento týden pak představil nové "desatero" pro boj s neplatiči. Čím víc do problému proniká, tím častěji se ale také v jeho plánech objevují slova jako prevence, výchova a podobně. Situací v sociálně vyloučených lokalitách se zabývají také odborníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno.

Ivana Šimíková z brněnské univerzity uvedla, že odborníci se zaměřili na sociálně-materiální podmínky lidí, kteří v brněnském Bronxu žijí. "Zaměřili jsme se na míru nezaměstnanosti, chudobu a podmínky bydlení. Zjistili jsme to, co jsme víceméně očekávali, tedy že nezaměstnanost je vysoká, z čehož plyne, že lidé jsou závislí na sociálních dávkách a tím pádem se ocitají na hranici chudoby. To limituje jejich možnosti, jak peníze alokovat nebo co si za ně pořídit," řekla Ivana Šimíková.

Odborníci dále zjistili, že poté, co lidé v této lokalitě zaplatí 40 procent svých prostředků za bydlení, tak žijí v poměrně substandardních podmínkách v malometrážních bytech. "Často v nich chybí sociální zařízení, nemají záchody, v mnoha případech nemají koupelny, často se stává, že obyvatelé těchto bytů musejí využívat ke spaní kuchyň, děti nemají dětské pokoje a podobné věci. Pouze ve dvou procentech je to bydlení vlastnické, zhruba v 70 procentech je to bydlení obecní a 25 procent našich respondentů bydlelo u soukromých majitelů," přiblížila dále Ivana Šimíková.

Nedomnívá se přitom, že by například represivní opatření, jako je například zabavení sociálních dávek ve prospěch zaplacení dluhu na nájemném, fungovalo jako odstrašující příklad pro ostatní neplatiče. Vysvětlila to tím, že v zákoně o hmotné nouzi, na jehož základě se tyto dávky vyplácejí, je přímo řečeno, že tyto dávky nemohou podléhat exekuci. "Represe v tomto případě není na místě. Na místě je dlouhodobá systematická prevence, ke které úřady po celé České republice nástroje mají. Například už dnes je možné část těchto dávek posílat například přímo na úhradu bydlení," vysvětlila Ivana Šimíková.

Vzhledem k tomu, že starosta brněnské městské části, pod jehož správu brněnský Bronx spadá, přišel s takzvaným Desaterem jako novinkou, svědčí podle Ivany Šimíkové o tom, že nástroje k řešení podobných problémů se v České republice nevyužívají. "Zkvalitnit správu bytového fondu, zefektivnit způsob vymáhání dluhů a kontinuálně je sledovat je jakousi samozřejmostí. Je smutné, že ve chvíli, kdy se tak po dlouhá léta nedělo, tak jedinou obětí jsou lidé, kteří dluží. Samozřejmě by za to, že dluží, měli být nějakým způsobem sankcionováni, ale ve chvíli, kdo to ještě mohou změnit," dodala.

Z jakého důvodu nechtějí obce na Ostravsku dávat práci lidem, kteří jsou ve hmotné nouzi? Přitom novela zákona to už od ledna umožňuje. Nalaďte si ve čtvrtek 30. dubna Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.