Mravenci, kteří zacházejí příliš daleko

Takzvané myrmekoidní rostliny z Asie a Jižní Ameriky ve svých tělech poskytují domov mravenčím koloniím. Mravenci získají úkryt a na oplátku rostlinu chrání před žravým hmyzem, takže obě strany získávají a žádná neztrácí. Nová studie biologů z Harvardské univerzity ovšem ukazuje, že přinejmenším jihoameričtí mravenci Allomerus octoarticulatus se přece jen pokoušejí získat výhodu na úkor rostlin.

Žijí ve ztlustlých částech rostlin Cordia nodosa z čeledi brutnákovitách (Boraginaceae) a chovají se k nim zcela přátelsky až do do chvíle, kdy se rostlina chystá k rozmnožování. Tehdy mravenci začnou ničit veškeré pupeny, takže svou rostlinu doslova sterilizují.
Důvodem tohoto chování je zřejmě snaha získat větší životní prostor. Sterilní rostlina nebude investovat energii do květů a může vyrůst do větších rozměrů. Srovnání sterilních a plodících rostlin ukázalo, že sterilní rostliny mají vyšší růstovou rychlost. Mravenci tedy zřejmě dobře vědí, co dělají.

Otázkou ovšem je, jestli máme vztah mezi mravenci a rostlinou pokládat nikoli za symbiózu, ale spíše za parazitismus. Rostlina žije v průměru 77 let, zatímco kolonie mravenců mají životnost nejvýše 14 let. Je možné, že přítomnost mravenců Allomerus octoarticulatus umožní rostlině přežít a růst až do doby, kdy na jejich místo přijde "méně násilnický" mravenčí druh a rostlina se bude moci rozmnožovat.

Výsledky studie publikuje časopis American Naturalist.