Dinosaury zahubil asteroid. Nebo ne?

V období takzvaného K-T rozhraní na hranici křídy a třetihor se odehrálo jedno z největších hromadných vymírání. Před cca 65 miliony let zmizelo 65 % všech druhů, z nichž nejznámější jsou neptačí dinosauři. Podle dnes uznávané teorie bylo vymírání důsledkem pádu asteroidu, který vyhloubil 180 kilometrů široký Chicxulubský kráter na poloostrově Yucatan. Teorie však má i své odpůrce, kterým dodala nové "střelivo" studie, jejíž výsledky zveřejnil časopis Journal of the Geological Society.

Tým amerických a švýcarských vědců v Mexiku zkoumal okolnosti dávné katastrofy a došel k závěru, že slavný kráter je asi o 300 000 let mladší, než K-T rozhraní. Obhájci teorie asteroidu oponují s tím, že za nesrovnalosti ve stratigrafii (čili vrstvení sedimentárních hornin závislém na čase) mohou tsunami nebo zemětřesení. Problém ovšem je, že struktura sedimentů ničemu takovému nenasvědčuje. Naopak vypovídá o zcela normálním, pozvolném a dlouhodobém ukládání hornin.

O tom, že velké vymírání začalo až dlouho po impaktové události, vypovídají také fosilní nálezy. Na nalezišti El Penon vědci v sedimentech z období před impaktovou událostí napočítali 52 druhů živočichů. Zcela stejný počet ale našli i ve vrstvě, která pochází z doby po dopadu asteroidu. Domnívají se proto, že vymírání a Chicxulubský kráter nemají nic společného. Jako pravděpodobnějšího viníka vidí masivní sopečnou činnost na území dnešní Indie. Sopečné erupce tehdy do ovzduší uvolnily obrovské množství plynů a prachu, které mohlo blokovat sluneční záření a způsobit masivní skleníkový efekt.

Tento závěr není podle autorů studie nijak zvlášť překvapivý. Žádné jiné velké vymírání totiž není spojováno s impaktem kosmického tělesa a o žádném jiném kráteru není známo, že by způsobil nějaké větší vymírání druhů.