Hvězdný život M. R. Štefánika
Od tragické smrti významného astronoma, politika a státníka Milana Rastislava Štefánika uplynulo dnes 90 let. Národ však navzdory plynoucímu času nezapomíná na jeho politické a vojenské úspěchy a zejména úsilí pro osamostatnění Československa. Nesmíme ale opomenout, že Štefánik byl celou svou duší astronomem a nebýt jeho předčasné smrti, jistě by si vybojoval výsostné postavení i ve vědecké sféře.
Dětství a studia
Milan Rastislav Štefánik přišel na svět ve slovenských Košariskách jako šesté dítě z dvanácti. V rodině evangelického faráře byl vychován k národovectví a touze po vzdělání. Už jako devítiletý kluk opustil rodinu a odešel na výchovu do Šamorína, aby se výukou maďarštiny důkladně připravil na studium na střední škole. Po evangelickém lýceu v Bratislavě pokračoval ve studiu na vysoké škole v Praze v oboru stavebního inženýrství. Po krátké době však zcela podlehl kráse jiné vědy, zanechal předchozího studia a začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity obor astronomie. 12. října 1904 byl promován na doktora filozofie. Jeho disertační práce měla název "O nové hvězdě v souhvězdí Cassiopea objevené v roce 1572".
Život ve Francii
Ještě v listopadu téhož roku se Štefánik vypravil do Paříže. Jeho snem bylo pracovat na hvězdárně v pařížském Meudonu po boku slavných astronomů Camilla Flammariona a Julesa Janssena. Profesor Janssen si Štefánika velmi oblíbil a byl překvapen jeho talentem a pílí. Období Štefánikova působení na pařížské observatoři bylo astronomicky nejplodnějším obdobím v jeho životě. Věnoval se pozorováním na různých místech světa a také usiloval o výstavbu astronomických zařízení na místech, kde se o to ještě nikdo nepokusil.
Sluneční astronomie
Přední oblastí zájmu Milana Rastislava Štefánika byla zatmění Slunce. Bez nejmenšího zaváhání ho můžeme nazvat zakladatelem československé solární astronomie. Za zatměním Slunce vycestoval Štefánik celkem sedmkrát do různých koutů světa, např. Španělsko, Brazílie, Turkestán, Tahiti). Právě na Tahiti měl štěstí a povětrnostní podmínky byly natolik vynikající, že při zatmění zaznamenal důležité vědecké výsledky. Za svou práci postupně obdržel cenu Francouzské astronomické společnosti, Janssenovu a Wildeho cenu Francouzské akademie věd.
Výstupy na Mont Blanc
Důležitým posláním Štefánika bylo také starat se o observatoř na vrcholu Mont Blancu, která patřila pařížské observatoři. V letech 1905-1908 vystoupil Štefánik na nejvyšší vrchol Evropy celkem šestkrát, a to byl při jeho chatrném zdraví a malém vzrůstu nevídaný výkon. Na Mont Blancu prováděl například řadu důležitých meteorologických měření. Po smrti doktora Janssena bohužel nový ředitel observatoře v Meudonu neměl ambici pozorovatelnu na Mont Blancu udržet a tak byla v roce 1908 zrušena. Také Štefánik přišel v té době o práci.
Výlet na Tahiti
Několik měsíců svého života prožil Štefánik na ostrovech Tahiti. Původně se tam vydal v roce 1910 za pozorováním přechodu Halleyovi komety před slunečním diskem. Bohužel počasí k jeho vědecké práci nebylo příliš shovívavé a pozorování se nevydařilo. Tento pozemský ráj se však astronomovi zalíbil natolik, že se rozhodl vybudovat tady hvězdárnu. Na ostrovy se Štefánik plánoval vrátit, ale v následujících letech se z pověření francouzské vlády věnoval vybudování telegrafické a meteorologické sítě v Ekvádoru a na Galapágách. Krátce na to vypukla první světová válka, která znamenala konec Štefánikovi astronomické kariéry. Jeho vědecky nejplodnějším rokem tak zůstal rok 1906, kdy zveřejnil sedm vědeckých prací.
Místo astronoma voják
Dále už dějiny znají Milana Rastislava Štefánika jenom jako diplomata, vojáka a jednoho ze zakladatelů Československé národní rady, což mu na významu nijak neubírá. Právě naopak, tyto zásluhy ho vyzvedly na úroveň národního hrdiny a díky nim se nikdy nevytratí z povědomí lidí. Je jisté, že po skončení války se Štefánik plánoval věnovat astronomii i nadále, pravděpodobně by mnoho svých snů přeměnil na realitu a vědu by posunul o krok vpřed. Zemřel však při havárii letadla u Bratislavy v nedožitých 39 letech, když se po dlouhé
Poslechněte si rozhovor o M. R. Štefánikovi s Alenou Petrákovou ze Slovenského národního muzea. Rozhovor vysílal ČRo Leonardo v sobotním pořadu Nebeský cestopis.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
