Supersilné pavučiny
Seung-Mo Lee z Institutu Maxe Plancka v německém Halle spolu s dalšími kolegy vyrobil materiál, který je třikrát pevnější než klasická pavučina.
Informoval o tom časopis Science. Vědci toho docílili přimícháním malého množství kovů, konkrétně zinku, titanu a hliníku, které vylepšilo vlastnosti pavučiny. Využili k tomu technologii nanášení vrstvy atomů, takzvanou ALD neboli atomic layer deposition. Atomy použitých kovů se tak dostaly nejen okolo vláken pavučiny, ale i dovnitř, kde přímo reagovaly se stavebními proteiny. Inspirací jim bylo tělo členovců. podobné struktury se najdou třeba v kusadlech mravenců nebo sarančat. Badatelé zamýšlejí stejným způsobem obohatit pavoučí vlákna dalšími materiály, včetně umělých polymerů jako je například teflon.
Touto technikou by vzniklo superpevné vlákno na výrobu textilu a zdravotnického materiálu. Je známo, že i obyčejné pavoučí vlákno, které je považováno ze nejsilnější vlákno v přírodě, je silnější než ocel o stejné šířce. Vlákno je složené z fibrinu, který produkují pavouci ze svých slinných žláz. Pokusy využít nebývalé pevnosti vláken najdeme i v textilním průmyslu a ve vesmírném programu.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.