Zvěsti o "Proměnách" nelhaly
Zdá se, že po dlouhé době vznikl v Česku film, který na českou produkci příliš nevypadá. Jde o snímek Proměny, který měl předpremiéru v rámci slavnostního zahájení festivalu českých filmů Finále 2009. UVNITŘ TRAILER!
Film natočil na digitální kameru dvaadvacetiletý Tomáš Řehořek, sám si jej také napsal, sestříhal a režíroval. Zvěsti nelhaly a jde skutečně o výjimečný vizuální zážitek s minimem dialogů. Málokdy se dnes vidí, že film skutečně hovoří obrazem, když obraz sám o sobě je schopný nejen naznačovat, ale i posouvat děj. Scénář byl snad tak i stvořen. Kamera je v případě Proměn používána téměř jako fotoaparát, práce s kamerou navíc jako by byla neustále napínavá. "Celá obrazová postprodukce se dělala v Itálii a myslím, že nejen Tomáš může být z výsledku nadšený," říká producentka Nelly D. Jenčíková, kterou Řehořkův původně studentský snímek uhranul již po několika záběrech. Stejně jako tomu bylo u Karla Rodena, jenž se kvůli němu vydal rovněž na dráhu producenta.
Zatímco se F. A. Brabec potí při natáčení svých "filmových básní", jež patří do uvozovek, tento film filmovou básní skutečně je. O to víc je překvapující, jak se celý projekt zrodil. "Původně film vznikal vlastně jen z nadšení. Chtěl jsem natočit film, který bude obrazově působivý, odlišný od běžné české produkce, a snil jsem o stopáži celovečerního snímku. Nikomu jsem to ale neřekl, protože bych byl za blázna. Až s Nelly Jenčíkovou se film dostal na profesionální level," vypráví režisér Tomáš Řehořek, který si pro natáčení vypůjčil jednu z nejdražších digitálních kamer na trhu. Šťastnou auru přinesl podle tvůrců filmu i Karel Roden v roli producenta. Jak se vyjádřil, láká jej i režijní zkušenost, ale k té by musela také přijít zajímavá scenáristická látka a ubýt práce herecké.
Slabiny Proměn se najdou především v dramaturgické práci. Film propojuje osudy čtyř lidí, jejichž vzájemná setkání mění zásadním způsobem život každého z nich. Na to, jak málo se ve filmu mluví, je příběh rafinovaně propletený, a to včetně časových rovin. Škoda jen, že motivem ke zmiňovaným setkáním musí být ve dvou případech autonehoda - když se vysloužilý sportovec málem vyspí nejprve s jednou ženou, potom s druhou, pak srazí manžela té druhé autem a mezitím, co čeká v nemocnici, potká zase tu první, která si sem přišla pro své odložené děti, ale zároveň zde leží její matka, kterou předtím srazil sportovcem sražený muž - je zápletka kompletní, jen těch náhod je trochu mnoho najednou. Zbytek má v podstatě udržet výjimečná vizualita a nutno říct, že se jí to víceméně daří.
Ono dopovězení, když už bylo dostatečně naznačeno, ubírá scénáři na suverenitě, která se tak zbytečně vytrácí asi ve třech čtvrtinách snímku. Výsledný dojem také kazí některé herecké výkony (jde patrně spíše o režijní vedení), ovšem nejde zde o konkrétní herce, ale vyloženě o několik málo situací. Naopak v jiných scénách vede režisér své herce mistrně. Například když dcera stojí v nemocnici nad zraněnou matkou a neumí říct, že je to ona, kdo potřebuje pomoci a naopak matka hledá slova, jak se jí omluvit za minulost - je to pojato s výsostnou civilností - jako by se scéna odehrála u vás v obýváku. Vzhledem k realistickému, místy až surovému pojetí snímku, který však vždycky ví, co chce říct, by si dialog: "Dáte si kávu?" potom, co spolu skončí dva mladí lidé uprostřed noci v bytě, také možná zasloužil přeorat na uvěřitelnější "Nedáš si kafe?"
Přesto je neoddiskutovatelné, že česká kinematografie má v Tomáši Řehořkovi velký příslib. Jeho Proměny již krouží po světových festivalech, do distribuce se zatím chystají v nejbližších dnech u nás, na Slovensku a v Itálii. Nechejme se překvapit, co bude dál.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Hollywood Classic Entertainment
Proměny, drama, Itálie / ČR, 2009, 79 min.
Scénář a režie: Tomáš Řehořek, kamera: Tomáš Řehořek, hudba: Dejan Pejovič, střih: Tomáš Řehořek, producent: Nelly D. Jenčíková, Franco Bevione, Fabio Massimo Cacciatori
Hrají: Dita Zábranská, Jan Zadražil, Alena Ambrová, Petra Hřebíčková, Petr Jeništa
