Samozatmívací materiál

6. květen 2009

Japonští inženýři vynalezli čirý materiál, který se v přítomnosti paprsků ultrafialového záření během mrknutí oka zbarví do tmavě modré. Jakmile na něj UV záření přestane působit, vrátí se do původního stavu. Podle vynálezců se hodí nejen k výrobě samozatmívacích skel brýlí, ale může být také užitečný pro optické uchovávání dat.

0:00
/
0:00

Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: Národní technická knihovna, Science beyond Fiction - "robolachtan", Knižní sci-fi novinky, Zvony a zvonaři - 4. díl: Věže, Četba - J. Rečková: Centrum rokenrolu.

Tým inženýrů z univerzity Aoyama-Gakuin v Tokiu se už víc než dekádu zabývá takzvanými fotochromickými materiály, které působením fotonů nebo ultrafialového záření mění svou barvu. Pracuje zejména s materiály odvozenými od sloučeniny hexaarylbiimidazolu (HABI). V normálním stavu je bezbarvá, ale jakmile ultrafialové záření začne v jejích molekulách narušovat chemické vazby, ztmavne do tmavě modré. Jenže celý děj zatím trval příliš dlouho.

Inženýři laboratorními experimenty i pomocí počítačových simulací zjišťovali, jak barvoměnu urychlit. Jako nejúspěšnější se ukázala modifikace hexaarylbiimidazolu pomocí cyklického uhlovodíku cyklofanu. Díky němu se materiál po vystavení UV záření plně zatmí už po 30 milisekundách. Stejně dlouho mu trvá i návrat do původního stavu. Modifikovaná sloučenina je přitom stabilní, takže nehrozí, že by se rychlost reakcí postupem času snižovala.

Logicky se proto nabízí její využití při výrobě samozatmívacích brýlových skel. Sloučenina je ovšem podle článku na stránkách Science také žhavým kandidátem na novou technologii optického uchovávání dat.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.