Jak staří jsou floreští hobiti?

11. květen 2009

Sága floreských hobitů pokračuje - časopis Nature zveřejnil výsledky dvou nových studií sporného druhu člověka Homo floresiensis.

V roce 2003 a 2004 byly na indonéském ostrově Flores objeveny kostry trpasličích lidí, kteří zde žili před 17 000 až 95 000 let. Pro svou metrovou výšku si od médií okamžitě vysloužili přezdívku hobiti. Jejich mozek dorůstal velikosti průměrného grapefruitu, ale navzdory tomu se zdá, že hobiti uměli vyrábět propracované kamenné nástroje. Využívali je například ke zpracování ulovených varanů, obřích krys a trpasličích slonů, kteří Flores obývali spolu s hobity.

Zanedlouho po objevu koster se mezi antropology strhl stále nekončící spor. Jedna strana tvrdí, že hobiti jsou novým druhem člověka, který se vyvinul z Homo erectus a zaslouží si tedy latinské jméno Homo floresiensis . Pro druhou jsou hobiti jen příslušníci moderního člověka Homo sapiens, které postihla růstová porucha spojená s mikrocefalií - tedy předčasně ukončeným růstem mozku.

Výsledky dvou nových studií svědčí ve prospěch teorie o novém druhu. První studie se zabývala malým objemem mozku hobitů. Vědci využili údaje o zmenšování mozku vyhynulých trpasličích hrochů z ostrova Madagaskar a došli k závěru, že maličký mozek hobitů mohl být výsledkem přirozeného evolučního procesu. V rámci druhé studie antropologové studovali chodidlo 18 000 let staré kostry hobita. Zjistili, že je mnohem delší, než by odpovídalo člověku Homo sapiens nebo Homo erectus zmenšenému na "hobití výšku" 1 metru.

Zajímavé také je, že anatomie chodidla se spíše než moderním lidem podobá předchůdcům Homo erectus. Jako nejpravděpodobnější předek hobitů se potom jeví nikoli Homo erectus, ale Homo habilis, který se v Indonésii poprvé objevil před 1,8 milionu let. To by ovšem znamenalo, že hobiti jsou mnohem starší, než jsme se zatím domnívali.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.