Tamilští tygři u konce

Obě bojující strany se obviňují ze zneužívání civilistů jako štítů tak, jako se v minulých letech vzájemně obviňovali z porušení příměří. Například o minulém víkendu přišlo při bombardování válečné zóny o život až 1000 lidí. Armáda nicméně popírá, že by pokračovala v ostřelování tohoto území, na němž uvízlo 50.000 civilistů. V úterý pak přišla zpráva, podle které při útoku na poslední fungující nemocnici v bojové zóně na severu Srí Lanky přišlo o život asi 50 lidí. Na místo, kde jsou do nemocnice přijímáni noví pacienti, prý dopadl minometný granát. Armáda opět popřela, že by používala jiné než lehké zbraně. Podobně bychom mohli pokračovat v líčení dalších incidentů.

Prudký vývoj na bojové frontě je při tom relativně nový. Ještě na konci minulého roku vše vypadalo na patový stav, a jak armáda, tak Tamilští tygři hlásili bojové úspěchy. V lednu se však vládním vojákům podařilo dobýt důležitého opěrného bodu, městečka Kilinoči, které Tygři měli ve své moci po deset let. V únoru vláda odmítla mezinárodní návrh na příměří s tím, že nyní je vhodná doba definitivně skoncovat s celým povstáním. O měsíc později se členem vlády stal jeden z bývalých vůdců Tygrů, který se od hnutí odštěpil, a tak v květnu už vláda mohla začít hovořit o závěrečné fázi bojů. Spolu s tím však přicházejí zprávy o situaci zhruba několika desítek tisíc lidí, kteří zůstali uvěznění v oblasti bojů. Nemají přístup k potravinám, vodě ani lékařskému ošetření. Tamilští tygři tvrdí, že civilisté jsou ostřelování těžkými zbraněmi v rukou armády, zatímco vláda tvrdí, že civilisté jsou Tamilskými tygry používáni jako živé štíty. Přinejmenším jedno z toho je pravda, protože počet mrtvých civilistů se od začátku roku vyšplhal na několik tisíc.

Osmnáctimilionová Srí Lanka, paradoxně jeden z ekonomicky nejúspěšnějších států jižní Asie, je typickou obětí nacionalismu i ran, které tamním společnostem uštědřil kolonialismus. Na ostrově žijí zejména většinoví Sinhálci buddhistické víry. Na severu pak menšinoví Tamilové, většinou hinduisté nebo křesťané. Britové, kteří tento ostrov po několik generací ovládali, spolupracovali raději s menšinovými Tamily, a další Tamily navíc přiváželi z indického území jako dělníky na čajovníkové, kávovníkové a kokosové plantáže. Krátce poté, co Ceylon získal před šedesáti lety nezávislost, začali být tamilští plantážoví dělníci zbavováni volebního práva i občanství. V 50. letech pak vláda v rukou většinových Sinhálců začala zavádět nová opatření, která měla údajně vyrovnat nespravedlnosti, které se jim dostávalo v době britské správy. Pro Tamily bylo čím dál obtížnější získat místa ve státní správě nebo studovat na vysoké školy. Úřady zavedli sinhálštinu jako jediný úřadní jazyk, a upřednostňovaly buddhismus na úkor hinduismu. Během posledních šedesáti let na Srí Lance také proběhlo několik vln násilností, při kterých byly ubity stovky Tamilů. Tamilské etnikum se proto čím dál více radikalizovalo. V 70. letech se začala formovat militantní organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu, která žádala samostatný stát na severu Srí lanky. Tygři vypracovali techniku bombových útoků, sebevražedných atentátů i jednoduchých leteckých útoků, mimo jiné se podíleli na zabití indického premiéra Rádžíva Gándhího a srílanckého prezidenta Premadasy. Není divu, že Tygři jsou v USA, v Evropské unii a v některých dalších státech na seznamu teroristických organizací.

Regulérní boje mezi armádou a povstalci sužují sever ostrova už šestadvacet let a vyžádaly si kolem 70ti tisíc lidských životů. V roce 2002 se podařilo za norského zprostředkování uzavřít příměří, ale to nikdy nebylo zcela dodržováno. Zatím poslední vlna bojů začala před třemi lety, nová nacionalisticky orientovaná vláda prohlásila, že je třeba přezkoumat podmínky příměří a začala s určitým úspěchem získávat nadvládu nad územím dosud ovládaným povstalci.

Mezi hlavní důvody, proč se situace obrátila, patří zvýšené vládní výdaje na obranu v posledních letech. V Evropě, Kanadě a Spojených státech se také podařilo narušit kanály, kterými byli Tygři ze zahraničí finančně podporovány. A do třetice se podařilo zastavit příliv zbraní přes moře, zejména díky zvýšené intenzitě srílanckých i indických námořních patrol.

Nyní je pravděpodobné, že vládě se podaří boj dotáhnout do konce, protože zatím odolala volání po příměří a trvá na tom, že už nedá tamilským povstalcům šanci na přezbrojení, jak tomu bylo v minulosti. Při pohledu zvenčí je patrné, že válka, která ničila celou generaci, byla v podstatě zbytečná, protože jde o typický konflikt, který začal jako ústrky menšiny ze strany nově vládnoucí většiny, a skončil jako zhnisaná rána, kterou půjde jen těžko zhojit. I kdyby armáda nakonec opravdu zvítězila, povede to možná k nové éře sebevražedných atentátů.

Drtivé vládní vítězství může být základem nového řečení. Vláda má šanci ukázat velkorysou tvář, podpořit rozvoj tamilského Ílamu a v budoucnu mu třeba nabídnout autonomii, kterou kdysi Tamilové marně žádali. Je otázka, zda na nějakou velkorysost dojde. Jak se vyjádřil jeden tamilský vládní úřadník, když mluvíte tamilsky, v největším městě Colombu na vás automaticky pohlížejí jako na teroristu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .