Zaplněná mezera ve fosilních záznamech
Zatím nejstarší známá fosilie živého organismu pochází z období před 600 až 650 miliony let. Takzvané molekulární hodiny, které jsou založené na genetické rozdílnosti organismů, ovšem naznačují, že mnohobuněční živočichové na Zemi existovali již o 200 milionů let dříve. Mezeru ve fosilních nálezech nyní zaplnil objev kanadských paleontologů.
Pohoří Mackenzie v kanadských severozápadních teritoriích obsahuje vápencové formace z období neoproterozoika, jejichž stáří se odhaduje na přibližně 850 milionů let. V nich kanadští paleontologové našli vysoce uspořádané struktury, které sestávají z mnoha mikroskopických vláken a dutin. Podle výsledků studie, zveřejněné v časopise Geology, se tyto struktury jako vejce vejci podobají tvarům, které v sedimentu na dně moří zanechávají uhynulé houby.
Těla mořských hub obsahují velké množství vláknitého proteinu kolagenu. Po smrti houby při rozkladných procesech vlákny prostupuje vápník a kolagen tak postupně nahrazují krystaly minerálu aragonitu. Struktury, které přitom vznikají, jsou identické jak s novým objevem z období neoproterozoika, tak s mladšími fosilními nálezy. Ty představují zejména vápence staré 542 milionů let, v nichž se kromě vláken našly také fosílie samotných hub.
Kolagenní pojivová tkáň je typickým rysem všech mnohobuněčných živočichů. Její přítomnost ve vápencových formacích z neoproterozoika proto naznačuje, že už tehdy žily organismy na jejich úrovni. Nejstarší fosilní důkaz existence mnohobuněčných živočichů se tak posunul o nejméně 200 milionů let hlouběji do minulosti.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
