Cesta Pražským kruhem

Prostorově, v průměru a záběru svého "kruhu", se Dan Hrubý nijak neomezuje. Čtenář má možnost projít celou Prahou, a v případě Franze Kafky dojde až do lounského okresu a do vzdálené obce Siřemi, v níž Hrubý hledá předobraz ke spisovatelově románu nazvanému Zámek. Z pražských uliček a zákoutí je ale možné porozhlédnout se ještě mnohem dál (za Werfelem do Kalifornie, za Weltshem do Tel Avivu, za Jesenskou do Ravensbrücku). Zejména v prvních třech kapitolách, které Dan Hrubý zpracoval jako pobytové medailony Gustava Meyrinka a Franze Kafky, a především jako letmé jmenovité vymezení Pražského kruhu, se vypráví příběhy ze života, mísí se tam úryvky vzpomínek se zápisy z policejních svazků. Zde je možné zjistit, že adresu Čelakovského sady 6 obýval gynekolog a básník Hugo Salus (skutečný vládce nekonečné říše poezie ... vůdce první generace pražských německých spisovatelů ... jehož dílo je dnes zapomenuto).

Podobně je nabídnuto setkání s Friedrichem Adlerem, Hugo Steinerem, Felixem Weltschem, Hedou Sauerovou, s tvůrci, jejichž jména v povědomí české literatury "končila" v roce 1939, případně 1945, kdy většina žijících německy píšících autorů Prahu opustila. Ke spravedlnosti výčtu je ještě třeba přidat jména známější: Egona Ervína Kische, Mileny Jesenské, Paula Leppina, Franze Werfela, Johannese Urzidila... Do základního vymezení, daného daty nerození mezi lety 1850-1925, se vejde 130 až 140 autorů, z nichž osmdesát se v Praze přímo narodilo, za Pražany lze považovat 125 z nich, zatímco patnáct jich má k městu volnější vztah.

Cesta Pražským kruhem je pouhým nahlédnutím do pestrého života důležité pražské národnostní menšiny. Příručka je lákadlem ke vstupu, protože k pestrým vztahům umělců, k temným zákoutím jejich potulek i osobních životů, a především k bohatství uloženému do zápisů, povídek a románů, k tomu všemu dostane čtenář sotva klíč. Pro první krok, pro nahlédnutí do nesmírně zajímavé říše je ovšem Hrubého kniha vhodná, byť jeho styl občas zakodrcá o dlažbu přílišné familiárnosti či přehnaného sentimentu. Vsuvky, kterými se autor snaží jednotlivé osobnosti přiblížit, svoji roli ukazatele jistě plní. Průvodcovskou roli splňuje kniha především v části soupisu, kde je nabídnuto šest pochůzek po jednotlivých pražských částech (např. Cesta Starým Městem, Cesta přes Vinohrady, Žižkov a Strašnice). Zde jsou přímo uvedeny adresy a fotografie domů s přiblížením konkrétního děje (Opletalova 930/28 - Otec Franze Werfela měl právě tady svou továrnu na rukavice, která zajišťovala rodině více než solidní existenci...). Protože právě tomuto "bedekrovému" oddílu je věnována převážná část knihy, lze ji snadno užít jako praktický návod k poznávacím procházkám.

Cesta Pražským kruhem je upomínkou existence významných i zapomenutých literátů. Zve k pouti po místech, která jsou s jednotlivými jmény spojena coby místa narození, školních let, spisovatelských pokusů i tragických či poklidných úmrtí. Útržky příběhů lákají k četbě, a tak vlastně znavenému poutníkovi slibují příjemné osvěžení.

Dan Hrubý, Cesta Pražským kruhem, XYZ, Praha 2009, str. 238.