Rybí kosti žalují
Západoevropští rybáři začali mořské zdroje intenzivně využívat kolem roku 1000 našeho letopočtu. Podle britských archeologů je k tomu vedl náhlý nedostatek sladkovodních ryb.
Rybí kosti se najdou snad na každé archeologické lokalitě západní Evropy. Tým vědců z Cambridgeské univerzity se je rozhodl prozkoumat a pokud možno určit původ jednotlivých kostí. Jako vzorové místo si archeologové vybrali město York, kde byla nalezena jedna z největších kolekcí rybích kostí. Výsledky jejich studie ukazují, že koncem prvního milénia našeho letopočtu došlo v konzumaci ryb k výrazné změně - rybáři, kteří dříve lovili především sladkovodní ryby, se najednou začali vypravovat na moře a ve velkém přivážet sledě a makrely. Archeologové příliš nepochybují o tom, co k tomu středověké rybáře vedlo.
Kosti ryb ulovených v předcházejících obdobích byly čím dál menší a menší. Něco takového naznačuje, že populace sladkovodních byly před koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu už beznadějně vyčerpané a jejich velikost se stále snižovala. Důvodem mohl být jak příliš intenzivní lov, který si vyžádala strmě vzrůstající hustota obyvatel, tak i stavba mlýnů a přehrad. Sečteno a podtrženo, sladkovodní ryby už lidem nestačily a rybáři se museli vydat na moře.
Studie je součástí projektu History of Marine Animal Populations, který vznikl na Cambridgeské univerzitě jeho cílem je zmapovat změny v diverzitě a distribuci mořských živočichů v posledních 2000 letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.