Meteority přispěly k obyvatelnosti Země
Za obyvatelné podmínky naší planety možná vděčíme bombardování z vesmíru, které Země zažila krátce po svém vzniku.
Před 4 miliardami let měly mladé planety Země a Mars asi 20 milionů let dlouhé bouřlivé období, během kterého jejich povrch bez přestání bombardovaly meteority. Při průchodu atmosférou se z jejich vnější kůry odpařovala voda a oxid uhličitý, což podle některých odborníků mohlo podstatně změnit složení atmosféry a v případě Země také umožnit vznik života.
Odborníci z Imperial College London zkoumali fragmenty 15 pravěkých meteoritů. Zjistili, že v průměru se z každého padajícího meteoritu mohlo uvolnit 12 % jeho hmotnosti v podobě vodní páry a 6 % ve formě oxidu uhličitého. V období velkého bombardování se podle propočtů britských vědců do atmosféry Země a Marsu mohlo každý rok dostat asi 10 miliard tun oxidu uhličitého a 10 miliard tun vodní páry.
Takové množství už mohlo stačit na to, aby se klima na planetách zvlhčilo, oteplilo, a tím pádem bylo příznivější pro vznik života. Obyvatelné podmínky však vydržely pouze naší planetě. Mars na rozdíl od ní neměl silné magnetické pole, které chrání před slunečními větry a o většinu vlhké atmosféry zase rychle přišel. Planeta se ochladila a z oceánů kapalné vody zbyly jen polární ledové čepičky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka