Ruská pravoslavná církev si nárokuje dóm v Kaliningradu

V nejzápadnější ruské enklávě Kaliningradu rozložené kolem města s dřívějším názvem Královec či Königsberg se rozhořel podivný církevní spor. Před třemi lety zde ruská pravoslavná církev vysvětila okázalou novostavbu katedrály Krista Spasitele, mramorovou dominantu Náměstí vítězství korunovanou pěti pozlacenými kopulemi. Výrazněji snad lze nárok na duchovní vůdcovství pravoslavné církve po útlaku v sovětských dobách jen stěží demonstrovat. To však vzkříšené ruské státní církvi nestačí - nyní popové požadují vydání starého německého protestantského dómu, obnoveného v 90. letech pomocí soukromých darů z trosek. A protesty jsou tím předem naprogramovány, píše agentura DPA.

Igor Odincov, šéf stavební firmy, která dóm obnovovala, považuje tento požadavek ruské pravoslavné církve za absurdní. "Je to zločin, útok na kulturu tohoto města. Pravoslavní nemají s dómem nic společného, ani s jeho architekturou a už vůbec nic s jeho dějinami," říká. Připomíná, že u severní stěny dómu je hrob filosofa Immanuela Kanta, který zde působil. Na problémy je 62letý stavitel chrámu Odincov vlastně zvyklý. Od počátku obnovy pociťoval odpor téměř ze všech stran. Ruští nacionalisté jej obviňovali, že oživuje symbol německého fašismu, němečtí památkáři mluvili o nedostatečné kvalitě restauračních prací.

Odincov se ale nenechal odradit. Četné soukromé příspěvky na dostavbu proudily stále více, zprvu zejména z Německa, později i od Rusů. Hamburská nadace Zeit financovala novou střechu. Prostředky německé vlády umožnily restaurování Kantova hrobu. Ruský ropný miliardář Vagit Alekperov daroval koncertní křídlo. Obnovu dómu založeného v roce 1333 korunoval křest nových varhan - mistrovského díla německé firmy Schuke - uvnitř high-tech, zvenku baroko. To byl dar ruské vlády.

Oficiálně se požadavek pravoslavné církve na přidělení dómu opírá o návrh ruského zákona, který předpokládá vydání památek náboženského určení ze státního vlastnictví původním majitelům. Je to chápáno jako určitá forma odškodnění za nucené vyvlastňování po říjnové revoluci z roku 1917. V Rusku je takovým majitelem hlavně pravoslavná církev, která zákon také iniciovala. Avšak Královec-Königsberg-Kaliningrad byl tehdy německý. A v bývalém Východním Prusku včetně Královce nevlastnila pravoslavná církev vůbec nic. Nový patriarcha moskevský Kirill napsal počátkem dubna osobně dopis předsedovi ruské vlády Vladimiru Putinovi s žádostí, aby pomohl při převodu všech kaliningradských církevních objektů do vlastnictví církve. V opačném případě prý hrozí s ohledem na "zvláštní multikonfesijní situaci v Kaliningradské oblasti" etnické a náboženské konfrontace.

Již před svým zvolením patriarchou celé Rusi, ještě jako metropolita Smolenský a Kaliningradský, nevynechal Kirill žádnou příležitost stěžovat si na misijní působení "neruských" církví v bývalém Královci. Avšak obnovený královecký dóm je dnes spíš historickým památníkem než kostelem. Tato téměř 700 let stará bazilika ve stylu severoněmecké cihlové gotiky, obnovovaná od roku 1992 z válečných trosek, symbolizuje spíš přiznání dlouho tabuizovaných německých dějin regionu. Dóm je symbolem starého Královce, bývalého řádového státu a reformace, pádu a nového počátku. Muzeum ve věži připomíná dějiny této bývalé metropole Východního Pruska a v roce 1944 britskými bombami zničeného obchodnického ostrova Kneiphof.

Kostelem je dóm vlastně jen tak mimochodem. Dvě malé kaple, luteránská a pravoslavná, poskytují návštěvníkům příležitost k tichému zamyšlení. V loňském roce muzeum dómu navštívilo přes 40 tisíc lidí. Obnova stála do nynějška přes sedm milionů eur (v přepočtu asi 188 milionů korun), uvedl stavitel Odincov. "Od ruské pravoslavné církve nepřišla ani kopějka," dodává. Podle jeho názoru jsou za snahou "státních kněží" získat královecký dóm jen obyčejné komerční zájmy, protože budova má lukrativní polohu na turisty frekventovaném místě. Kaliningradská správa pravoslavné církve mlčí ke svým plánům, co chce s dómem dělat. V převodu jde jen o vlastnická práva a nikoli o snahu dát stavbě vzhled pravoslavného chrámu, naznačuje. Také na jeho využití jako muzea a kulturní památky se nemá nic měnit, a námitky jsou proto jen "panikaření". Odincov to však odmítá - v takovém kroku by viděl především poškození image Kaliningradu, především v Německu. Proto napsal svůj dopis prezidentu Dmitriji Medveděvovi, v němž jej prosí o pomoc. Odpověď zatím nedostal.

autor: rma
Spustit audio