Senát vrací poplatky do hry

Tento legislativní paskvil dorazil do horní parlamentní komory. Kdyby senátoři byli škodolibí, mohli by zvednout ruku pro oba návrhy. Pak by se absurdita kolem poplatků jen umocnila. Nastala by totiž polemika o tom, která norma vlastně platí. Senátoři však poslancům vrátí pravděpodobně úder jiným způsobem. Stojí za ním mimo jiné bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Také s jeho pomocí byly do obou návrhů zapracovány pasáže, které zachovávají rozsah poplatků v dnešní podobě. Zároveň by se měla snížit cena všech léků o pět procent, byť pouze na jeden rok, a mělo by být zaručeno bezplatné očkování proti pneumokokům, což nyní rodiče přijde zhruba na osm a půl tisíce korun. Pokud poslanci návrh Senátu schválí, přineslo by to do zdravotnictví několik miliard korun, které by se hodily. Vzhledem k prohlubující se ekonomické krizi je totiž zřejmé, že se na pojistném vybere méně než se předpokládalo. Takže v rozpočtu by mohly chybět miliardy. Podle náměstka ministryně zdravotnictví Marka Šnajdra by to vedlo k prodloužení čekací doby na operace, nebo ztíženému přístupu pacientů ke specializované péči.

Samozřejmě tento návrh musí nejprve projít v horní parlamentní komoře. Pokud se tak stane, což je pravděpodobné, zamíří zpět do sněmovny. Poslanci by tak stáli před rozhodnutím, zda zrušit poplatky či je výrazně omezit, a tím pádem přehlasovat Senát, nebo na jeho návrh přistoupit a mimo jiné umožnit hrazení ze zdravotního pojistného už zmiňovaného očkování, nebo snížení cen léčiv. Takto pojatá senátní úprava tak spor o poplatky příliš neuklidnila. Naopak po poplatcích dochází svým způsobem ke zpolitizování rovněž u očkování pro děti. Zkrátka je vidět, že na dohled jsou předčasné sněmovní volby. A s blížícím se termínem jejich konání by mohlo být ovlivněno uvažování zákonodárců. Z pohledu populismu tak budou muset zvažovat, co by jim mohlo vynést více kladných bodů u voličů. Zda poplatky nebo očkování.

Spor o jednu část změn ve zdravotnictví tak nabírá dalších těžko uvěřitelných rozměrů. Ostatně celá dosavadní anabáze kolem poplatků je z pohledu fungování českého zdravotnictví poněkud nesmyslně nafouknutá bublina. Výsledkem je neuvěřitelný chaos, ve kterém není úplně zřejmé, za jakých podmínek a kde se poplatky hradí. Jednak se kraje rozhodly tyto poplatky proplácet formou darů ze svého rozpočtu. Týká se to však jen krajských zařízení. Navíc v některých případech vydal soud předběžné opatření, které takovýto postup zakazuje. Teoreticky by se tady poplatky vybírat měly. Problém je v tom, že krajské politické reprezentace hledají další způsoby, jak podobné rozhodnutí obcházet.

Už to samo o sobě musí z pohledu běžného občana vyvolávat zmatek. Ten je ještě umocněn poněkud nepřehledným děním kolem poplatků v parlamentu, kde bylo přijato několik novel. Ty postupně osvobodily od placení například novorozence v porodnici, nebo dárce orgánů. Později došlo ke zrušení plateb u lékaře pro děti do 18 let a ke snížení ochranného limitu na výdaje z 5000 korun na polovinu. Zároveň do něj byly u seniorů zahrnuty i doplatky na léky. Třicet korun se pak za položku na receptu hradí jen u léků, u kterých je doplatek nižší než 30 korun. Aby toho nebylo málo, sněmovna přijala už zmiňované dva velmi podobné návrhy na omezení či zrušení poplatků. A tyto novely Senát podle všeho upraví způsobem, o kterém už bylo hovořeno. Což mimo jiné zaručuje, že dolní parlamentní komora o poplatcích bude znovu hlasovat.

Z pohledu běžného občana je tak situace kolem poplatků čím dál tím zamotanější. Snad tyto podivné hrátky stihnou poslanci ukončit ještě do voleb a tím kauzu poplatků poslat definitivně k ledu. Po dosavadní anabázi je už snad i jedno, v jaké podobě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .