Staronové sledování ledních medvědů
Kanadští vědci skloubili tradiční dovednosti Inuitů s molekulární genetikou a vytvořili systém, před kterým se lední medvědi jen tak neschovají.
Sledování populace ledních medvědů je v době klimatických změn čím dál důležitější. Dosavadní metody, pomocí kterých vědci medvědy v Arktidě sledují, jsou ale poměrně náročné. Lidé musí medvěda vypátrat pomocí vrtulníku, uspat a označkovat jej vysílačkou. Nový systém, který vymysleli biologové z kanadské Queen's University, by měl být jednodušší i levnější.
Úplnou novinkou jsou speciální pasti v podobě ohrad, ve kterých se skrývá množství potravy. Hrazení je vyrobeno tak, aby medvěda, který se dere za chutnou návnadou, připravilo o chumáč srsti. Vědcům stačí jednou za čas sesbírat "úlovky" a poslat je do genetické laboratoře. Výsledky analýzy DNA řeknou, kolik medvědů past navštívilo a jestli šlo o samce či samice.
Vědci využili také znalosti Inuitů, kteří podle stop ve sněhu dokážou určit nejen velikost medvěda, ale také jeho pohlaví a věk. Informace lovců doplňuje analýza digitálních fotografií stop a také analýza DNA získané z medvědího trusu. Ten zároveň vypovídá o tom, čím se lední medvědi živí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.