Ozubené kolečko. Průměr: 1,2 nanometru
Ve světě nanomechanismů máme nový rekord - singapurští vědci sestrojili rekordně malé kolečko. Jeho rotační pohyb je navíc možné ovládat. Začali tak cestu ke konstrukci nanostrojů nikoliv zmenšováním, ale konstrukcí "odspoda".
Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: Biomasa jako zdroj energie, Futurologické okénko: Moblin a budoucnost operačních systémů, Můžeme dál... Brusel, Četba - Jaroslav Maxa: Telefon.
Vědci ze singapurského ústavu pro materiálový výzkum a inženýrství sestrojili ozubené kolečko neuvěřitelného průměru - jeden a dvě desetiny nanometru. Pro srovnání: 50 až 100 nm jsou typické rozměry viru nebo detailu integrovaného obvodu, 10 nm bývá tloušťka bičíku bakterie a 2 nm je průměr šroubovice DNA. Kolečko má tedy rozměry vpravdě molekulární.
Lidé z týmu pod vedením profesora Christiana Joachima svůj úspěch zveřejnili 14. června v časopise Nature Materials. Před tímto mezníkem nebylo možné tak malé molekulární struktury nijak kontrolovat, jejich pohyby byly do značné míry náhodné.
Singapurský tým dosáhl ovládání kolečka díky kombinaci optimálního tvaru, molekulárních manipulací a výběru povrchových atomových struktur. Konkrétně šlo o složitější organickou molekulu uchycenou a vycentrovanou na podkladě ze zlata. Členové týmu předpovídají, že jednou bude možné, aby molekulární nanostroje například kontrolovaně sledovaly úseky DNA a dopravovali do nich léčebné prostředky.
Profesor Joachim si myslí, že smysl bude mít vyrábět i větší a komplexnější molekulární stroje, které budou o něco menší než zrnko písku. Jeho tým chce vyniknout v nanotechnologickém přístupu typu "bottom-up". Nebude tedy postupně zmenšovat větší struktury, ale postupně budovat struktury větší ze struktur základních metodami molekulárního stavitelství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.