Jak rozumět slovu kryptozoologie?
Milena Lukavská se sešla se spisovatelem, cestovatelem, badatelem a členem Mezinárodní kryptozoologické společnosti Jaroslavem Marešem, který představil tento vědní obor a objevy, ke kterým díky kryptozoologům došlo. Jak tedy rozumět slovu kryptozoologie?
Kryptozoologie se snaží prověřovat informace o tvorech, které věda zatím nezná. Tyto zprávy pocházejí většinou od domorodců nebo od cestovatelů, kteří se dostali do odlehlých oblastí a nasvědčují, že by tam mohlo existovat dosud neznámé zvíře. Často slýchám různé poznámky, které kryptozoologii zlehčují nebo jí naprosto mylně vykládají. Měly bychom si jasně říci, že kryptozoolog není člověk, který tvrdí, že existuje nějaké záhadné, dosud neznámé zvíře, ať už je to třeba Nessie nebo Mokele Membe, a jeho snahou je prokázat tuto existenci. To je naprosto mylný názor. Kryptozoologie je hraničním oborem zoologie, který se snaží ověřit nové informace, které by mohly vést k novým objevům. Pokud budeme zlehčovat kryptozoologii, můžeme zlehčovat jakékoliv hraniční obory ostatních věd - třeba moderní fyziku, která se snaží prověřit například teorii superstrun. Také není jasné, jestli tato cesta vede k cíli. Dělají se experimenty, prověřují se různé teoretické závěry - stejné je to s ověřováním zpráv o neznámých zvířatech. Ovšem, je pravda, že pod obor kryptozoologie se schovají i šarlatáni, kteří odborníky v oboru nejsou, ale jména vědy zneužívají k šíření scestných a mylných názorů.
Když se podíváme do minulosti, ukázalo se, že tento přístup vyhodnocování údajů o neznámých zvířatech se vyplácí. Je to třeba případ komodských varanů. Byli objeveni až kolem roku 1912, předtím se šířily informace domorodců, že na těchto ostrovech žijí draci, kterým z tlamy šlehá oheň, což bylo zřejmě časté vystřelování jazyka. Tyhle zprávy byly v Evropě odsuzovány, přesto se na jejich základě nakonec prokázala reálná existence těchto nejmohutnějších ještěrů na světě. Podobný je případ hrošíka liberijského - byl dokonce chován v zoologických zahradách v Dublinu a Hagenbeck v Hamburku, tam se ale domnívali, že se jedná o zakrslou formu nějakého běžného druhu hrocha. Ale snahy některých zoologů považovat toto zvíře za samostatný rod, nazývali ho Choeropsis, nedošly sluchu tehdejších odborníků. Až nakonec německý cestovatel Schomburgk tohoto tvora v západní Africe objevil. Dalším příkladem je případ obrovského pralesního vepře, který je nazýván hylošér (Hylochoerus). Domorodci o něm tvrdili, že je to něco mezi nosorožcem a prasetem, ovšem toto srovnání bylo tak nevěrohodné, že ho zoologové nebrali vážně. Nakonec bylo toto zvíře objeveno až počátkem 20. století. Jako další příklad může sloužit okapi.
Počátkem tohoto tisíciletí byl v Kongu objeven obrovský šimpanz velikosti gorily. Bylo to velké překvapení, s jeho zařazením si primatologové zatím nevědí rady, protože jde o tvora, který v mnoha ohledech skutečně gorilu připomíná. Samci mají na lebce sagitální hřeben, to je znak, který u šimpanzů nenajdete. Testy DNA ukazují, že jde o šimpanze, ale provádějí se další průzkumy. Domorodci o něm hovoří jako o zabijákovi lvů. Na stejném místě žije také populace běžných šimpanzů, ty místní nazývají jiným jménem. Podle mého názoru by dosud zjištěné údaje mohly ukazovat na to, že se jedná o nový druh, ne-li nový rod. Faktem zůstává, že to je obrovský, vědě neznámý živočich, který žije na úzce vymezené lokalitě v Africe. Můžeme předpokládat, že podobné případy, kdy na takových malých ostrůvkovitých lokalitách mohou přežívat další velká neznámá zvířata, budou ještě přibývat.
Z poslední doby pocházejí také objevy z Asie - člen Mezinárodní kryptozoologické společnosti, anglický zoolog Dr. John McKinnon, šel po stopách rohů, resp. souroží neznámého tvora, které našel u vietnamských lovců. Asi po dvou až tříletém pátrání zvíře skutečně objevil - místní ho nazývali Saola, dostal vědecké jméno Pseudoryx nghetinhensis. Je to velice zajímavý druh, který představuje přechod mezi skotem a antilopami. Ve stejné oblasti objevili nové druhy jelenů - muntžak obrovský a muntžak trpasličí (to je také objev McKinnona) a z této hraniční oblasti mezi Laosem a Vietnamem přicházejí další informace o neznámých zvířatech.
Ale ve všech těch případech, o kterých byla řeč, včetně toho obrovitého šimpanze, vždy nejprve existovaly pověsti o existenci zvířat a na jejich základě se badatelé rozhodli po těchto stopách jít a prověřit jejich pravdivost - a došlo k zajímavým objevům.
