Venezuela a USA normalizují své vztahy

V den magického data 11. září odvolal Caracas minulý rok svého velvyslance ve Washingtonu. Jak tehdy oznámil ve svém nedělním programu Haló, pane prezidente Hugo Chávez byl to výraz solidarity s Bolívií. Tamní prezident Evo Morales v La Pazu totiž obvinil severoamerického velvyslance, že se vměšoval do nepokojů mezi bohatšími a chudšími provinciemi jeho země. Na oplátku Spojené státy odvolaly svého velvyslance v Caracasu. Pravdou ovšem je, že vztahy mezi oběma zeměmi se horšily postupně. Lze říci, že podobně jako jinde v Latinské Americe problémy narůstaly po celou dobu prezidentování George Bushe.

Po nástupu demokrata Baracka Obamy do prezidentského křesla začalo sbližování s tou částí latinskoamerických zemí, kterou u nás považujeme za levicovou, ale ve skutečnosti je spíš populistická a nacionalistická. Tito vládci vždy, když je to k jejich prospěchu, zestátňují a nadbíhají chudým, pokud od nich dostávají hlasitou podporu.

Obamova ministryně zahraničí Hilary Clintonová předešlým konzervativním vládám nejvíc vyčítá, že svým nediplomatickým postupem vůči Latinské Americe otevřely možnosti pro země jako je Írán, Rusko nebo Čína. Investice z těchto zemí v posledních letech prudce rostou. Například Moskva investuje jen do Venezuely deset miliard dolarů. Potvrdili to ruský premiér Vladimír Putin a venezuelský vicepremiér Ramón Carrizáles, který byl tento týden na návštěvě v Moskvě. Peníze jdou zejména do prospekce a těžby venezuelské ropy a do vojenských zakázek. Abychom zůstali ve Venezuele. Čína loni v této zemi investovala 800 miliónů dolarů a obě země vytvořily investiční fond, který obhospodařuje pět miliard dolarů. Čína má zájem hlavně o ropu. Minulý měsíc podepsaly obě země kontrakt, podle něhož bude Venezuela dodávat do Číny půl milionu barelů denně.

První krok ke sblížení s Chávezem udělal Obama v dubnu tohoto roku na páté vrcholné schůzce Amerik, které se oba zúčastnili. Přiblížil se k Chávezovi a podal mu ruku. A to přesto, že ho během prezidentské kampaně vloni označil jako prezidenta, který tíhne k "autoritářskému vládnutí". Chávez se okamžitě chopil příležitosti a předal Obamovi knihu latinskoamerického levicového žijícího klasika Eduarda Galeana Otevřené žíly Latinské Ameriky. Uruguayský autor v ní kritizuje intervencionismus USA v jižní Americe. Obama knihu ukázal na kameru ale přečíst si ji nemohl, protože je ve španělštině, kterou prezident neovládá. Zato dílo samo okamžitě poskočilo ze šedesátitisícové dvousté nejprodávanější knihy na čtrnácté místo. Prostě bestseller. Dnes už ji zas nikdo tak moc nečte.

A Chávez zabodoval ještě jednou. To když také v dubnu daroval Spojeným státům ostrov Petty Island. Měří trochu víc než půldruhého kilometru čtverečního a nachází se u města Filadelfie. Ostrůvek koupila v roce 1931 venezuelská státní firma CITGO a vybudovala na něm skladiště. Před osmi lety ho přestala užívat. Hezké gesto, hezký dárek.

Už bylo řečeno, proč je znovuobnovení diplomatických styků s Venezuelou pro Washington důležité: Bushova taktika izolovat populistické a nacionalistické režimy neměla úspěch. Do vzniklého vakua se hrnou další zájemci. Venezuela si na druhou stranu byla vědoma, že žádná země jí nemůže nahradit vztahy se Spojenými státy. Hlavně pro svou relativní blízkost jako zaručené odbytiště ropy. Dá se to vyjádřit i následovně: Latinoameričané nemají rádi yankee, ale všichni rádi pijí coca-colu. Pro Cháveze, aby si příliš nezadal, byl důležitý i přístup Washingtonu ke Kubě. A Obama uznal že sankce vůči ostrovu se za poslední půlstoletí nijak neosvědčily. To Chávezovi pro tuto chvíli stačí.

Obě strany si uvědomují, že ani znovunavázání diplomatických styků nesmaže rozdíly v ideologiích a v názorech na nejrůznější otázky. Důležité však je, že se vyvarují silných slov a činů a místo toho nastolí ovzduší spolupráce. Hugo Chávez jako vedoucí politik regionu sebou strhává nohsledy. Prezident Ekvádoru Rafael Correa už se nechal slyšet, že obnovení diplomatických styků mezi Venezuelou a Spojenými státy je příslibem nové éry. A Washington zase pomýšlí na to, jak to zařídit, aby s Bolivií pokročil stejně jako s Venezuelou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .