Objevy a události týdne č. 26
Modrásci a ochránci, Krysí ostrov bez krys, neandrtálec ze Severního moře, lovci mamutů z Milovic, barevní vojáci čínského císaře.
Modráska černoskvrnného v Británii před lety nevyhubili sběratelé motýlů, jak se myslelo. Na vině byli "ochránci" přírody, kteří oplotili pozemky před ovcemi a krávami; jinde řádila myxomatóza, která kosila králíky. Vinou těchto kalamit vyrostla mnohde tak vysoká tráva, že to nesvědčilo jistému druhu mravenců, jehož larvami se housenky modrásků živí. Až nedávno se podařilo modrásky do britské přírody vrátit.
Úplně pryč jsou prý krysy z Krysího ostrova v Aleutách na severu Pacifiku. Utekly sem v roce 1780 ze ztroskotané lodi; rychle se rozmnožily a vyhubily většinu ptačí populace. Loni se "jejich" ostrov stal pokusnou laboratoří. V rámci akce za dva a půl milionu dolarů na něj helikoptéry shazovaly jed. Jestli byla tato mise úspěšná se podle odborníků uvidí za dva roky. Faktem je, že na ostrov se už začali vracet ptáci.
Tam, kde se dnes vlní Severní moře, bývala za ledových dob souš, obývaná velkými savci, jako byli koně, sobi, srstnatí nosorožci a mamuti. Jejich fosilní kosti se na mořském dně dodnes hojně nacházejí. Chyběl však důkaz, že tu spolu s nimi žili i lidé. Nakonec se jím stal úlomek lidské lebky, vylovený roku 2001 u nizozemského pobřeží. Vědci nedávno potvrdili, že patřil neandrtálci - je přibližně 60 tisíc let starý.
Mamutí kly, zvířecí kosti a také kamenné nástroje pravěkých lidí. To všechno našli překvapení archeologové pod propadlou silnicí v centru obce Milovice na Břeclavsku. Na okolních svazích nad řekou Dyjí byla v minulosti objevena celá řada podobných sídlišť lovců mamutů; jedno přímo v sousedství - v Dolních Věstonicích. Milovické sídliště se v porovnání s nimi nachází neobvykle nízko, u vstupu do údolí.
Čínští archeologové se rozhodli po dvaceti letech obnovit práce na výzkumu známé terakotové armády v hrobce prvního čínského císaře Čchin Š'-chuang-tiho u západočínského města Si-anu. Používají přitom moderní technologie, které by měly umožnit zachování vzácných a chatrných zbytků polychromie na hliněných figurách. Víc než dvaadvacet století staré barvy by se jinak na vzduchu okamžitě ztratily.
Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 26/2009, 27. června - 3. července.
Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.
