Procházka oblohou (červenec)

S orientací na obloze nám pomůže jako vždy dobře známý letní trojúhelník s jasnými hvězdami Vegou v Lyře, Denebem v Labuti a Altairem v Orlu. Vegu máme v zenitu, tedy téměř nad hlavou, Labuť s Denebem je východně, v místech, kde se stříbřitý pás Mléčné dráhy dělí na dvě části. Ve východní části je Orel s Altairem. V souhvězdí Labutě, které připomíná kříž, vyniká velmi pěkně barevně rozlišená dvojhvězda Albireo. V menším dalekohledu rozeznáte její větší zlatožlutou a menší namodralou složku.
Spojnice Deneb - Vega nás dovede k typickému čtyřúhelníku souhvězdí Herkula, které je podobné obrácenému písmenu K. Na jihu Mléčné dráhy najdeme dvě zvířetníková souhvězdí - západněji je to Štír s červeným veleobrem Antarem, na východním okraji pak souhvězdí Střelce. Oranžově zbarvený obr Arktur svítí v souhvězdí Pastýře na západním nebi.
Oproti předchozím obdobím se poněkud zlepšila viditelnost planet. Kromě Merkura uvidíme všechny. Venuše s Marsem jsou na ranní obloze, Jupiter je viditelný po celou noc kromě večera a Saturn je na večerní obloze. Uran a Neptun uvidíme v dalekohledech téměř celou noc.
Pojďme k úkazům. O polostínovém zatmění Měsíce 7. července a úplném zatmění Slunce 22. července se nemá cenu zmiňovat podrobněji, z našeho území nebudou viditelná. 9. července se Venuše ocitne v tzv. zlaté bráně ekliptiky - mezi otevřenou hvězdokupou Plejády a hvězdou Aldebaran. Jediná z řady konjunkcí planet s Měsícem, kterou bude možné od nás pozorovat, nastane 10. července ve 23 hodin. Ocitne se v ní Jupiter, který bude asi 2,5 stupně od měsíčního disku.
A na závěr jako vždy ještě měsíční fáze. Sedmého nastane úplněk, patnáctého poslední čtvrť, nov, kdy Měsíc není vidět, bude dvaadvacátého, a do první čtvrti doroste náš souputník 28. července.
Hezkou podívanou!