Budoucí větrný gigant
V Číně bude v provozu největší hydroelektrárna na světě, ale chystá se také na výrazné zvýšení produkce větrné energie. Zatím ovšem Čína vyrábí elektřinu především v uhelných elektrárnách.
Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: Ústřední kolo soutěže v programování, Futurologické okénko: filtrování webu v Číně, Technický ústav požární ochrany - jak se hasí olej?, Četba - P. Urban: Souměrný.
Čína spojujeme s jevy gigantických rozměrů - ať už se jedná o jevy dobré nebo špatné. Mezi technologické zajímavosti patří nepochybně současné čínské energetické úspěchy i ambice. V Číně se nachází mj. největší hydroelektrárna na světě, spojená s přehradní nádrží Tři soutěsky. Po svém dokončení v r. 2011 bude produkovat výkon až 22 500 megawattů (22,5 gigawattu). Překvapivé ovšem je, že Čína hodlá během jedenácti let vybudovat také obrovskou farmu elektráren větrných. Ta bude mít zhruba stejný výkon jako zmíněná hydroelektrárna.
Tato gigantická farma, složená z mnoha jednotlivých energetických vrtulí bude umístěna v severozápadní provincii Gansu a celý projekt má být dokončen do roku 2020. Celkový instalovaný výkon všech čínských větrných elektráren má ke stejnému datu činit asi 100 gigawattů (dnes činí zhruba 12 gigawattů). Čína je v současné době společně se Spojenými státy největším producentem skleníkových plynů na světě. Celých 70 % její energie totiž pochází z uhlí, takže i pro zbytek světa bude prospěšné, když se Čína více než doposud zaměří na obnovitelné zdroje energie, které příliš neznečišťují přírodní prostředí.
Růst instalované větrně-energetické kapacity Číny bude přitom brzy tak velký, že tato kapacita bude pravděpodobně nejvyšší na světě. V současné době je v absolutním objemu využívání větrné energie Čína čtvrtou zemí na světě - po Spojených státech, Německu a Španělsku. Větrné farmy přitom porostou nejen ve vyprahlých oblastech na severu a severozápadě, ale i na východě a jižním pobřeží Číny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
