Využití entomopatogenních hub v boji proti kůrovci
Zatímco zastánci konzervativního přístupu navrhují stromy napadené kůrovcem vytěžit, Správa NP parku Šumava spolu s odborníky upřednostňuje ponechat napadené oblasti v první zóně samovolnému vývoji. Mezi pomocníky v boji proti přemnožení kůrovce patří mikrobiální organismy. V současné době jsou asi nejznámější entomopatogenní houby, schopné vyvolat onemocnění hmyzu. Více nám řekl profesor Zdeněk Landa ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.
Naše pracoviště se zabývá problematikou, která spadá do oboru nazývaného biologická ochrana rostlin, která podporuje záměrné využívání přirozených nepřátel proti škůdcům - parazitů, predátorů, popř. patogenních organismů. Naše zaměření je právě v oblasti patogenních mikroorganismů, z nichž jsme specializováni na práci s tzv. entomopatogenními houbami, tedy takovými, které vyvolávají primární onemocnění hmyzu. Prakticky každý druh hmyzu je napadán nějakým druhem mikroskopické entomopatogenní houby a kůrovec, tedy lýkožrout smrkový, není výjimkou. Naše práce spočívá v tom, že po dohodě s pracovníky Správy NP Šumava vyhledáváme lokality, které jsou napadené lýkožroutem a odebíráme vzorky s cílem najít lýkožrouta, který je přímo infikován některým z místních kmenů entomopatogenních hub. Těch hub je řádově okolo 10 druhů. Nejvýznamnější jsou ty, které ani nemají české názvy - Beauveria bassiana, Beauveria broniarti, Isaria fumosorosea a další.
Nejvýznamnější druh Beauveria bassiana je velmi zajímavá mikroskopická houbu, která napadá mnoho druhů škůdců rostlin včetně lýkožrouta. Je to houba, kterou nacházíme prakticky všude, kde je zaznamenán výskyt tohoto hmyzu. Co je cílem projektu?
Cílem projektu je podpořit místní kmeny houby druhu Beauveria bassiana, tj. takové kmeny, které přímo pocházejí z určité lokality. Beauveria bassiana je totiž jako druh lehce "virtuální" houba, význam mají až poddruhové entity, tedy části její populace odchycené na konkrétním území z určitého hostitele. Když porovnáme kmeny této houby z různých lokalit Národního parku Šumava, zjistíme, že se velmi od sebe velmi odlišují - mají jinou morfologii, vykazují jiné vlastnosti z hlediska produkce, virulence aj. My chceme podpořit místní kmeny této houby, nikoliv k nám zanášet kmeny tzv. exotické. To by nebyl problém, je možné zakoupit preparát na bázi houby Beauveria bassiana, který je produkován ve Spojených státech. Ten preparát je konstruován na bázi kmene, který byl odchycen na Floridě z jednoho nosatcovitého brouka - ale tento kmen by byl na Šumavě cizorodý. To si může dovolit zemědělská praxe, kde je aplikace podobného preparátu na mnoha set hektarech namísto chemického ošetření žádoucí, ale to není cílem ochrany přírody. Na tak mimořádném chráněném území je potřeba respektovat nejen druhovou, ale i populační diverzitu.
Snažíme se tedy najít tyto entomopatogenní houby, laboratorně je zpracovat, získat čistou kulturu kmene do sbírky, vyprodukovat jejich biomasu pomocí jednoduché biotechnologie a vyvolat nákazu v populaci kůrovce. Uvedl bych jako příklad situaci z roku 2004. U pramenů Vltavy byla jedna velmi silně poškozená lokalita smrčin, na které byla aplikována, aby se zamezilo výletu a šíření dospělců lýkožrouta smrkového, metoda odstranění kůry ze smrků. Je to běžná ochrana v rámci parku. Na suché stromy vylézají lezci a kůru odstraňují, populace kůrovce pak zasychá a hyne. Tehdy si pracovníci všimli, že pod kůrou jsou brouci porostlí bílým myceliem. Zjistili jsme, že nejen všichni dospělci, ale i larvy jsou infikovány houbou Beauveria bassiana. Tam tedy došlo k infikování přirozenou cestou - jenže proběhlo se zpožděním, tj. propuknutí nákazy proběhlo až po výrazném poškození lesa. A tehdy vznikla myšlenka procesu využít a pomoci infikování houbou dříve, než kůrovec zničí les. Většinou je houba totiž v populaci přítomná v latentní podobě a nepropukne do stavu, který lze označit ze epizoocii.
