Tajemství želvího krunýře
Evoluce obrátila želvám tělo "naruby". Lopatku spojenou s přední končetinou mají pod žebry, která jsou přetvořena v hřbetní část krunýře. Japonští vědci nyní odhalili, jak želvy k této zvláštní anatomii přišly.
Všichni obratlovci mají lopatku na vnější straně hrudního koše. Želvám však evoluce strčila lopatku pod žebra. To mělo pro želvy dalekosáhlé následky. Mohou volně hýbat předními končetinami, když se u nich srůstem žeber a obratlů vyvinul kompaktní, pevný krunýř. Způsob, jakým se dostala želví lopatka pod žebra a přitom zůstala mimo hrudní dutinu, představoval pro vědce záhadu. Fosílie pravěkých želv nenabízejí mnoho vodítek. Nejstarší známé želvy už byly "téměř hotové".
Jasněji máme v otázce evoluce želv a jejich krunýře díky japonským biologům vedeným Shigeruem Kuratanim z Centra pro vývojovou biologii v Kobe. Vědci nakoupili oplozená vajíčka želvy kožnatky čínské z farem, kde se tito živočichové chovají pro maso. V Číně i Japonsku je považováno za delikatesu a jeho chuť je srovnávána s masem kuřat. Vědci sledovali vývoj želvích embryí uvnitř vejce řadou špičkových technik. Zárodek se vyvíjí podobně jako kuřecí nebo myší embryo až do 11. dne inkubace. Tehdy se vytvoří na hrudní části zárodku zvláštní záhyb, který ptačí i savčí zárodky postrádají. Rostoucí žebra zamíří k tomuto záhybu a uzavřou formující se lopatku v nitru vznikajícího krunýře. Svalstvo následuje rostoucí žebra. Některé svaly se upínají ke kostem podobně jako u ptáků a savců, ale jiné želví svaly vytvářejí úpony na zcela nezvyklých místech. "Je to zcela zvláštní anatomické origami," říká Kuratani v rozhovoru pro vědecký týdeník Science, jenž studii japonských vědců zveřejnil.
Kuratani předpokládá, že u pravěkých předků želv se zvláštní záhyb dirigující růst žeber ke zformování hřbetní části krunýře vyvíjel postupně. První želvy jej měly jen na bocích. Jejich krunář nebyl kompletní a lopatka jím byla vytlačena dopředu. Teprve pozdějším želvám se záhyb uzavřel i v přední a zadní části těla a narůstal jim kompletní krunýř. Do těchto představ zapadá nedávno popsaná fosílie 220 milionů staré želvy Odontochelys semitestacea, která měla vyvinutou břišní stran krunýře, ale ve hřbetní části byl základ budoucího krunýře patrný jen v podobě rozšířených obratlů a žeber.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
