Dva pohledy na současné umění
Dvě malé pražské galerie vybraly do svých prostor na nadcházející léto alespoň malou ochutnávku toho, co na poli výtvarného umění vzniklo v nedávné minulosti. Ačkoli Galerii České pojišťovny a Galerii Rakouského kulturního fóra jinak spojuje snad jen to, že jde o výstavní sály, mimoděk obě paralelně představují dva zajímavé pohledy na aktuální výtvarnou tvorbu.
Devět z deseti
Pro Galerii České pojišťovny jsou každoročně letní měsíce příležitostí k tomu, aby představila veřejnosti alespoň část ze skvostů vlastní sbírky. V letošním roce se rozhodla prezentovat 9 z 10 děl jednoho z nejznámějších autorů současného umění Jiřího Sopka (nar. 1942). Na desátý obraz se podle organizátorů výstavy nedostalo z prostého důvodu - nedovolovala to prý prostorová kapacita výstavního sálu. Prezentovat díla právě tohoto malíře se galerie rozhodla mimo jiné proto, aby navázala na svůj celoroční výstavní plán, který tentokrát zasvětila krajině, figuře a zátiší. A tam Sopko bezesporu spadá.
Všechny zde vystavované obrazy vznikly v 90. letech 20. století a všechny jsou případným dokladem Sopkova osobitého projevu. Jeho práce poznáte především podle sytých barev, výrazných kontur zobrazovaných objektů a v neposlední řadě také podle - možná nezamýšlené - nostalgie, která z jeho obrazů vyvěrá. Konkrétně na této výstavě jsou až do 6. září k vidění práce jako Rudá lázeň (1990), Mucholapky (1990), Brýle (nedat.), Kout (1995) a další.
Někdo snad může v Sopkově stylu vidět pouze projev rebelantské avantgardy, která sice mohla být v 70. a 80. letech důležitým manifestem odporu proti "oficiální" umělecké tvorbě, ale v dnešní době neomezených přístupů a žánrů už je spíš už jen jakousi tesknou vzpomínku nežli něčím novým. Jenže návštěvnost jeho výstav jasně dokládá, že jeho obrazy si nacházejí své příznivce i dnes - ať už pro jejich nápaditost, srozumitelnost či typickou ironičnost (občas hraničící až se sarkasmem) anebo, kdoví, třeba i právě pro svou komemorační povahu...
O autorovi
Jiří Sopko se narodil na Podkarpatské Rusi, ale brzy po válce se celá jeho rodina přestěhovala do Československa. Mezi lety 1956 - 1960 navštěvoval uznávanou výtvarnou školu Václava Hollara, posléze nastoupil na Akademii výtvarných umění. První samostatnou výstavu uspořádal v roce 1970 v Nové síni v Praze. V 80. letech se stal členem umělecké skupiny 12/15 Pozdě, ale přece. V 90. letech se nadlouho usadil na AVU - nejprve zde působil jako docent, později jako profesor a od roku 2002 až doposud jako rektor.
Jíří Sopko (26. 6. - 6. 9. 2009)
Galerie České pojišťovny
Spálená 14, Praha 1
Otevřeno: denně od 10 do 18 hod.
Kurátor výstavy: Pavel Lagner
Web: www.galeriecpoj.cz
Přijďte všichni
Nedaleko od Galerie České pojišťovny se nachází také skromný prostor výstavního sálu Rakouského kulturního fóra, který bude až do 11. září patřit o něco mladší generaci umělců - studentům AVU. Přestože se ateliér, v němž tito mladí tvůrci působí, nazývá plným jménem Malířská škola Vladimíra Skrepla, jejich tvorba se neomezuje pouze na malířství. Na výstavě nazvané vřele Přijďte všichni najdete vše od videa přes trojrozměrné objekty a sochy až po očekávanou malbu. Nespojuje je však žádné jednotící téma. Expozice je zároveň součástí jejich studijního plánu, který klade důraz i na organizační a praktické schopnosti při přípravě "opravdových" výstav - třeba právě té, která se nyní koná přímo v centru Prahy.
Na mnohých ze zde prezentovaných děl je znát autorská intuice, spontaneita, přirozenost a aktuální emoce namísto záměrnosti a důkladně promýšleného vyznění konečného díla. To vše pravděpodobně vyplývá z nezatíženosti těchto umělců aktuálními požadavky doby (či snad trhu s výtvarným uměním) a také z možnosti volné tvorby, kterou jim ateliér poskytuje.
V konfrontaci s takřka revolujícími díly Jiřího Sopka si kdekdo při pohledu na tyto studentské práce uvědomí, že i dnes je třeba probourávat bariéry - v dnešním měřítku to znamená probourávat probourávající. A právě o to se patrně autoři (s větším či menším úspěchem) snažili.
Přijďte všichni (25. 6. - 11. 9. 2009)
Galerie Rakouského kulturního fóra
Jungmannovo nám. 18, Praha 1
Otevřeno: pondělí až pátek kromě svátků od 10 do 17 hod.
Kurátor výstavy: Jiří Ševčík
Web: www.bmeia.gv.at
Kam jinam?
Praha však v létě nabízí i mnoho dalších výstav, na nichž se prezentuje nejnovější výtvarné umění. Stručnou namátkou zmiňme například skupinovou multižánrovou výstavu Konečné možnosti v galerii Futura či výstavu Douglase Gordona nazvanou Krev, pot, slzy, spojenou s výstavou 14 S a doplněnou o Entropu Davida Černého v Centru současného umění DOX. V podzemním prostoru Tranzitdisplay zas můžete až do 30. srpna zhlédnout osobité "filmové eseje" Haruna Farockého a ani Galerie Langhans letos v létě nešetřila extravagancí: k vidění zde totiž budou až do konce září práce původem švýcarského kreativce Olafa Breuninga.
