Vražda stará 50 000 let

V letech 1953 až 1960 byly v severovýchodním Iráku objeveny kostry devíti neandrtálců. Jedna z nich, která dostala pojmenování Shanidar 3, patřila muži ve věku 40 až 50 let. Muž zemřel na následky poranění žeber, které pravděpodobně způsobila zbraň s kamenným hrotem. Otázkou ale bylo, o jakou zbraň šlo a kdo ji držel v ruce. Muž žil a zemřel asi před 50 000 let, tedy v době, kdy se neandrtálci potkávali s našimi předky. Podle jedné teorie mohli příslušníci druhu Homo sapiens neandrtálce lovit a vyhubit.

Archeologické nálezy ukazují, že v době smrti našeho neandrtálce používali lidé Homo sapiens vrhače oštěpů, které hozené zbrani dodávaly větší energii. Neandrtálci vrhače neznali a se svými oštěpy zacházeli spíše jako s bodnými zbraněmi. Oba druhy lidí vyráběly také kamenné nože. Poranění neandrtálce mohla způsobit kterákoli z těchto zbraní, ale vědci zjistili, že nejpravděpodobnější je oštěp hozený pomocí vrhače. Podle výsledků experimentů s kopiemi zbraní a prasečími žebry z jatek mu odpovídá jak kinetická energie potřebná ke způsobení poranění, tak i poloha rány, která vypovídá o trajektorii oštěpu. Muž jménem Shanidar 3 tedy nejspíš zemřel rukou jednoho z našich předků.

Podle univerzitní zprávy je Shanidar 3 jedním ze dvou známých neandrtálců, jejichž kostry nesou stopy poranění kamenným nástrojem. Ten druhý pochází z Francie z doby, ve které se neandrtálci střetávali s kromaňonci.