Tajemství středověkých skriptorií...
Písaři a iluminátoři neměli jednoduchou práci. Ztrpčoval jim ji chlad, nedostatek světla a často také hlodavci. Jeden takový nezvaný společník se dostal dokonce do rukopisu olomouckého písaře Hildeberta, když na jedné stránce zpodobňoval svoje pracoviště slovy: "Pessime mus, saepius me provocas ad iram. Ut te deus perdat." V překladu: "Zlá myši, jak dlouho mě budeš zlobit. Ať tě Bůh zničí."
Příběh písaře Hildeberta patří k unikátní výstavě Listujeme ve středověkých rukopisech, která v areálu benediktinského opatství v Rajhradě představuje řadu unikátních středověkých listin. A nejen to. Dávných rukopisů se totiž můžete sami, svým způsobem, doslova dotknout.
Výjimečnou nabídku jsme využili také my a vydali se do Památníku písemnictví na Moravě za kurátorkou této zajímavé expozice Jindrou Pavelkovou. Sešli jsme se v místech, kde dříve stávalo hradiště s názvem odvozeným od rajského hradu, které český kníže Břetislav I. v polovině 11. století daroval břevnovským benediktinům. Jak sami uslyšíte z našeho povídání - pro Rajhrad to byl důležitý zlom, který ovlivnil jeho další historický vývoj.
Utopené listiny
Nahlédnutí do první vitríny s Životy sv. egyptských otců a Žaltářem, který v sobě skrývá sbírku 150 žalmů pro chórový zpěv a různé samostatné žalmy z bible, Jindře Pavelkové připomněl složité zjišťování místa vzniku jednotlivých rukopisů. Kvůli podřízenosti Rajhradského skriptoria Břevnovu, je dnes prakticky nemožné určit, kde který dokument vznikl. Mezi Rajhradem a Břevnovem cestovaly nejen rukopisy, ale také sami písaři. Mnohé listiny se do dnešních dní dochovaly doslova zázrakem.
Z truhly do regálu
Počátky knihovny v Rajhradě sahají až k samotným počátkům kláštera. Důvod je prostý. Sama řehole sv. Benedikta určovala jako jednu z povinností pravidelné čtení a knihovna tak byla jednou ze základních nutností. Postupem let se knihovny měnily a s nimi také způsob ukládání knih. Jindra Pavelková to zmínila nad další vitrínou s listinami z poloviny dvanáctého století - Graduálem a Lekcionářem.
Mezi další zajímavosti patří Lekcionář s vloženými listinami a nejstarší Breviář v ČR z poloviny dvanáctého století.
Opis listiny z období třicetileté války se týká přechodného zrušení kláštera moravskými stavy a jeho opětovného hospodářského obnovení. Listina z roku 1252 pak je opisem privilegií práv na majetky od moravského markraběte.
Lekcionář napsali dva písaři a není úplný. Na 88 listech najdeme pouze pasáže od začátku církevního roku do Letnic, tedy od první neděle adventní do sedmé neděle po Velikonocích.
To, co jste dosud neviděli
Výstava představuje také rukopisy, které byly očím veřejnosti dosud skryty.
Čas obléknout si bílé rukavičky
Expozice Listujeme ve středověkých rukopisech nezískala svůj název bezdůvodně. Pro výstavu se totiž podařilo zapůjčit faksimilie, které se postupně střídají. Téměř každý den tak nabízí něco jiného.
"Listování" v originálech
Do druhého srpna si v Rajhradu můžete virtuálně zalistovat také v rukopisech skrytých v bezpečnostních vitrínách.
Vynechat nesmíme ani výrobu pergamenu, kterou si rajhradští vyzkoušeli "na vlastní kůži".
To nejlepší nakonec
Výstava Listujeme ve středověkých rukopisech nemůže být prodloužena, aby nedošlo k poničení vzácných rukopisů. Musí se vrátit do temných klimatizovaných trezorů. Prostřednictvím webu Leonarda si ale už dnes můžete zalistovat některými faksimiliemi v AUDIOSLIDESHOW.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
