Moldavští komunisté ztratili většinu v tamním parlamentu. Ukazují to předběžné výsledky středečních předčasných voleb v Moldavsku. Podle agentury AP je sečteno už 98 procent hlasů, skoro 51 procent dostaly opoziční prozápadní strany. Komunistům dalo hlas 45 procent voličů. K volebním urnám přišlo téměř šedesát procent oprávněných voličů.

15:19 30. července 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pokud se podaří čtyřem opozičním stranám vytvořit koaliční vládu, měla by se chudá postsovětská republika přimknout více k Evropě a ke kulturně blízkému Rumunsku. Opoziční strany už před volbami dopředu deklarovaly, že se budou pokoušet sestavit koaliční vládu.

Předák opoziční Demokratické strany Marian Lupu nicméně v minulosti nevylučoval i spolupráci s komunisty. Koneckonců sám z této strany nedávno odešel. Ve středu v noci ale prohlásil, že dvoustranná koalice s komunisty nepřipadá v úvahu. Nějaká forma širší spolupráce ale podle něj možná je podotýká koordinátorka moldavských projektů Člověka v tísni Ivana Skálová.

"Těžko odhadovat, ale lze si jen těžko představit, že další koaliční strany s komunisty chtěly vládnout. Více šancí má spíše koalice Demokratické strany s dalšími zmíněnými opozičními stranami."

Voronin bude výsledky voleb respektovat

Podle Ivany Skálové to navíc zatím vypadá, že se současný prezident Voronin s porážkou smíří.

"Voronin prohlásil, že se smíří s výsledky ať už budou jakékoli. Řekl také, že nenapadnou výsledky voleb, protože jeho strana nehodlá destabilizovat zemi. Zároveň zdůraznil, že nepřipadá v úvahu žádná koalice se stranami, které se snaží zemi destabilizovat,"míní Skálová a dodává, že navzdory vítězství opozice zřejmě Voronin zůstane prezidentem do konce tohoto roku.

"Koaliční strany zřejmě nedají dohromady potřebnou většinu 61 hlasů, aby v následující prezidentské volbě prosadili svého kandidáta, navíc třetí volba už v tomto roce není možná," vysvětluje Skálová.

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa by ale letos nekončící mandát prezidenta Voronina nemusel pro Moldavsko znamenat výrazný problém.

"Moldavsko je parlamentní republika. Voroninova moc spočívala spíše v převaze jeho komunistické strany právě v parlamentu, což nyní skončí a on sám se tak ocitne ve svém úřadě v jakési ceremoniální roli," řekl Rádiu Česko Soukup.

Moldavsko je jednou z nejchudších zemí Evropy s průměrným měsíčním platem v přepočtu 6 a půl tisíce korun. Nový parlament bude muset kromě rozsáhlé chudoby a ekonomických problémů řešit i postavení separatistické Podněsterské republiky podporované Ruskem.

Přečtěte si také:
V Moldávii asi zvítězili komunisté, vládnout už ale možná nebudou
V Moldavsku jsou předčasné volby, pozorovatelé se bojí o jejich regulérnost
České předsednictví EU je znepokojeno násilím v Moldavsku
Vicepremiér Vondra jednal o situaci v Moldavsku s rumunským ministrem zahraničí
Evropská unie zváží vyslání vyšetřovací mise do Moldavska
Evropa vyzývá ke klidnému řešení sporů kolem moldavských voleb

Lukáš Vincourek, Rádio Česko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít