Australopitékus s chutí na maso

6. srpen 2009

Paleoantropologové možná objevili nejstarší známý důkaz infekce, spojené s požíváním masa.

V roce 1970 byly v jedné jeskyni nedaleko jihoafrického Johannesburgu nalezeny pozůstatky australopitéků druhu Australopithecus africanus. Dva podivně tečkované obratle patřily staršímu muži, který žil asi před 1,5 až 2,8 miliony let. Krátce po nálezu vědci tečky připsali na vrub stárnutí, které se podepsalo na vzhledu kostí. Italští paleoantropologové, kteří provedli novou analýzu obratlů, ale mají o jejich příčinách jiné mínění.

Domnívají se, že jde o projev infekce brucelózou, kterou se dnes lidé mohou nakazit požitím nepasterizovaných mléčných výrobků a která postihuje právě obratle. Brucelóza se ale vyskytuje také u divokých antilop, zeber a jiných jihoafrických býložravců, u kterých způsobuje potraty mláďat. Podle vědců je možné, že australopitékus narazil na potracený plod a zkonzumoval jeho infikované maso.

Mezi svými soukmenovci byl však spíše výjimkou - analýza zubní skloviny 3 miliony let starých australopitéků ukazuje, že šlo převážně o býložravce, kteří se živili ovocem, listy a travinami. Někteří vědci se domnívají, že maso se jako podstatný zdroj kalorií poprvé uplatnilo u Homo erectus asi před 2 miliony let. Jiní ale podle článku na stránkách New Scientist oponují, že zuby uzpůsobené ke zpracování masa měli už australopitékové.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.