Za internetové zprávy se bude platit

Zpoplatní zpravodajství, které jeho podniky publikují na internetu. Logicky dodává, že vytvořit kvalitní zprávu v médiích stojí peníze a že to je logické, když se za ni bude platit. Nejde ovšem jen o takto jednoduchou úvahu. Podstatné jsou změny, které ohlašuje. V první řadě jde o obchod - jak také jinak! Svět zažívá čas od času takzvané internetové bubliny. Vtip je v tom, že internet jako nové médium slouží také jako nový nosič inzerce.

Proto může rychle růst, rozšiřovat se, sílit. Stále se vymýšlejí nové a výkonnější počítače, které mohou využívat stále lepší a dokonalejší software. Počátky jsou stejné jako u každého nového produktu. Výrobky či služby se nabízejí za dumpingové ceny nebo úplně zadarmo. V internetovém průmyslu jde takové rozjezdy udržet ještě déle, protože provoz zaplatí reklama. Ovšem financování reklamou má svá úskalí, protože reklamní zakázky firem drasticky klesají během krize. Internetové firmy tak zakládají a rozšiřují své vyhledávače, zpravodajské stránky a takzvané sociální sítě typu Facebook anebo Myspace, který patří do impéria News Corporation. Jde o ziskové podniky, i když lidé za jejich užívání nic neplatí. Pak ovšem reklama přestane chodit a majitelé internetových firem se začínají zamýšlet nad tím, jak zmíněné služby zpoplatnit. Zatím se toho nikdo neodvážil, protože nechce nahrát svým konkurentům, a tak se zpravidla stává, že internetová bublina praskne, jak se naposledy stalo v roce 2001 a jak hrozí právě v těchto týdnech a měsících.

Začátkem obratu může být plán magnáta Murdocha, který zatím hovoří o tom, že zpoplatní internetové zpravodajství. Ovšem může dojít také na sociální sítě, protože i ony mají své náklady, a pokud chtějí existovat déle než pár let, tak musí začít vybírat také. Zavést poplatky za internetové zpravodajství ovšem není zásah jen do běžného byznysu. Týká se to i poměrů v mediální sféře. Ta se v posledních letech po nástupu internetu mění opravdu výrazně. Zpravodajství na síti se rozšiřuje a úspěšně konkuruje tištěným novinám. Rozhlas ani televize nedokázaly tištěné noviny zabít, ovšem internetu se to můře podařit. Přinejmenším to tak vypadá. Jak známo, v Americe zanikají tradiční místní noviny a prodej klesá i v Evropě, včetně Česka. Základní zprávy se člověk dozví zadarmo na internetu. Složitější novinářskou práci, včetně reportáží, obsáhlých komentářů, esejů a analýz by mohly nadále nabízet tištěné noviny. Nemají na to ovšem penze, protože vinou internetové konkurence jim klesá prodej a tím i příjmy.

Proto se také tištěné noviny blíží svým obsahem jednoduššímu zpravodajství na internetu, a pokud nejdou vyloženě do bulváru, ztrácí je jakýkoli čtenář důvod kupovat. Dochází i k opačnému efektu, že z tištěných novin jsou propouštěni kvalitní novináři a hledají útočiště na internetu, kde se ovšem často propadají do anonymity. Jak upozornil kolega Karel Hvížďala, v Americe už kvůli tomu vznikl jakýsi Marschallův plán na záchranu tištěných médií a v Evropě byla sepsána Evropská charta svobody médií. Úpadek médií v období internetu je totiž ohrožením demokracie, která závisí na kvalitě veřejné debaty. Vhodné k udržení této kvality jsou zvláště tištěná média, protože umožňují kontrolovat podmínky vzniku konkrétních zpráv. Jestli je novinář vytvořil podle pravidel a jestli je náhodou neovlivňuje vlastník novin. Vymýšlí se tedy cesty, jak zachránit v mediálním světě papír a jak případně omezit vliv vlastníků na novináře v jiných mediálních sektorech. Řešení, ovšem kromě hlasitých proklamací, není k dispozici.

Murdochův plán zpoplatnit internetové zpravodajství je tedy průkopnickým činem při rozvoji internetu a zároveň pokusem vrátit do mediálního světa zdravý rozum. Není přece možné chtít kvalitní zprávy zadarmo. Mohou tedy vzniknout seriozní internetové noviny, které si budou jejich uživatelé platit a zároveň přežijí ty tištěné. Není pochyb o tom, že by většina vydavatelských domů publikovala zprávy v obou mutacích. Takové řešení by bylo nepochybně ideálním řešením současných problémů. Samozřejmě je pravděpodobnější jiný výsledek - internetová bublina praskne, na síti zůstane jen méně náročné zpravodajství a kvalitu budou udržovat poslední tituly tištěných novin. Budeme si muset zvyknout, že budou vycházet jen ve světových jazycích, jako jsou angličtina, němčina a francouzština. Koneckonců jsme na této cestě ušli už dlouhé míle. V každém případě je pokus amerického magnáta inspirací pro všechny, kdo něco podnikají v médiích. Pokud začnou prosazovat to, co se nejvíc podobá ideálnímu stavu, není věc veřejné debaty a tím ani demokracie ztracena. Nutno ovšem přiznat, že v České republice, která rovněž zažívá agonii tištěných novin, jde o řádově obtížnější úkol než ve velké kulturní zemi typu Ameriky či Německa.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .