Někteří neandrtálci necítili hořké
Rozdíly v tom, jak lidé rozeznávají hořkou chuť, se poprvé objevily před nejméně půl milionem let.
Současné studie ukazují, že schopnost vnímat nahořklé chutě - například sloučeninu fenylthiokarbamid, která se vyskytuje v kapustě a brokolici - není u všech lidí stejná. Za "hlavního ochutnavače" hořkého je pokládán gen TAS2R38, který kóduje jeden z proteinů chuťových pohárků a vyskytuje se v několika variantách. Jedna z nich, kterou nalézáme u asi 25 % populace, činí svého majitele téměř neschopným vnímat hořkou chuť.
Tým výzkumníků z Institutu pro evoluční biologii při Barcelonské univerzitě zjistil, že tato varianta a s ní spojený handicap není jen záležitostí moderního člověka, ale také některých neandrtálců z jeskyně El Sidrón ve Španělsku. To znamená, že neschopnost vnímat hořké se mohla objevit už v době před 500 000 let a pravděpodobně byla společná některým společným předkům lidí a neandrtálců. Z evolučního hlediska je to malá záhada. Hořká chuť je totiž poznávacím znamením, díky kterému se lidé mohli vyhnout nadměrné konzumaci rostlin, které jsou v příliš velkém množství jedovaté. Neschopnost cítit hořké by proto logicky měla své nositele silně handicapovat a postupně vyřadit z populace.
Výsledky studie zveřejnil časopis Biology Letters.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
