Kamenné nástroje procházely ohněm
Prvními pyrotechnology na světě zřejmě byli lidé, kteří před 47 000 až 164 000 let žili na pobřeží jižní Afriky.
Své kamenné nástroje tito lidé vyráběli z křemenné krusty silkretu, která vlivem tepla mění fyzikální vlastnosti. Experimenty paleoantropologů ukázaly, že po 5 až 10 hodinách strávených v prostředí s teplotou 250 až 300 stupňů Celsia se kámen stává tvrdším a křehčím, takže se z něj lépe odštěpují tenké a ostré vločky. Mohli na to pravěcí lidé z jižní Afriky přijít? Analýza jejich kamenných nástrojů dokazuje, že ano. Ve všech studovaných kusech vědci objevili změny magnetických vlastností železa, ke kterým v materiálu dochází působením vysokých teplot.
Někdo z pravěkých výrobců nástrojů si tedy patrně náhodou všiml, že kámen, který se zahřál v ohni, se dá mnohem lépe zpracovávat. O svůj geniální poznatek se pravěký inženýr podělil s ostatními a výsledkem byla komplexní technologie výroby tenkých a velice ostrých kamenných vloček. Paleoantropologové, kteří ji popisují v časopise Science, se domnívají, že tak složitá výroba nástrojů vyžadovala nejen pochopení souvislostí mezi kamenem, ohněm a nástrojem, ale také existenci jazyka. Bez ní by potřebné know-how mohlo přecházet z generace na generaci jen velmi obtížně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
