Skleníkový plyn, který zachránil svět
Skleníkové plyny dnes vnímáme především jako hrozbu, ale jeden z nich zřejmě kdysi dávno Zemi zachránil před totálním zmrznutím.
Nedlouho po vzniku naší planety, v období archaika, bylo Slunce asi o 30 % slabší než dnes. Veškeré vodě proto ve chvíli, kdy Země začala chladnout, hrozilo zamrznutí, které by mimo jiné zabránilo vzniku života. Tým výzkumníků z univerzit v Tokiu a Kodani se domnívá, že skutečnost, že k tomu nedošlo, můžeme vysvětlit jedině přítomností skleníkového plynu.
Tímto plynem, který "zachránil svět" byl zřejmě karbonylsulfid - tedy sloučenina kyslíku, uhlíku a síry s chemickým vzorcem COS. Podle poměru izotopů síry v prastarých horninách se zdá, že sloučenina vznikala ze síry uvolněné při sopečných erupcích, která se vlivem ultrafialového záření v atmosféře měnila na karbonylsulfid.
Plášť, který karbonylsulfid vytvořil kolem Země, podle propočtů výzkumného týmu kompenzoval slabé sluneční záření a dovolil tak vodě zůstat v kapalném stavu. V atmosféře ale karbonylsulfid nevydržel příliš dlouho. První fotosyntetizující organismy začaly do atmosféry dodávat kyslík, který měnil její chemii. Místo karbonylsulfidu vznikaly aerosoly síranů, které místo ohřívání planetu naopak ochlazovaly. Tím si vědci také vysvětlují období sněhové koule, během kterého se zřejmě většina Země dočasně ocitla pod ledem.
Výsledky studie zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.