Vzniknou prášky proti zapomínání?

28. srpen 2009

V oblasti duševních schopností nejsme všichni stejní. Lišíme se třeba tím, jak dlouho či jak snadno si pamatujeme vizuální vjemy. Vědci u myší objevili látku, která vizuální paměť dramaticky zlepšuje.

Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: We live in public, film o vizionáři internetu (O. Timoner), Elektrokardiogram na dálku a skener mozku (B. Olofsdotter, S. Ericsson, M. Truedsson, repr.), Futurologické okénko: netradiční ovládání počítače (J. Donát), Četba - Pavel Urban: Artefakt (repr.).

Španělští vědci nedávno objevili a izolovali bílkovinu, která značně posiluje vizuální paměť myší. Jakmile byla produkce této bílkoviny v příslušné části mozku myši zvýšena, délka uchování obrazů ve vizuální paměti ze zvýšila z jedné hodiny až na téměř dva měsíce. Zprávu o tom přinesl časopis Science.

V červnu tohoto roku vědci také vypozorovali, že dlouhodobé uchování informací v mozku některých živočichů, tedy jejich dlouhodobá paměť, je spojeno s vytvořením bílkovinných můstků mezi neurony. Když vědci pro změnu pozorovali vizuální kůru mozku (kortex) myší, zjistili, že zvýšení produkce bílkoviny RGS-14 v této oblasti vedlo až k 1500x delší době, po kterou si myši pamatovaly vizuální podněty!

Analogické pokusy u lidí zatím nebyly provedeny, ale kdyby se nějakým farmakologickým stimulem podařilo u nás provést totéž co u myší, znamenalo by to, že bychom mohli být všichni obdařeni tak dlouhou a stabilní vizuální pamětí, jakou měli např. geniální vynálezce Nikola Tesla a skladatelé Wolfgang Amadeus Mozart nebo Sergej Rachmaninov. Vzali bychom si prostě nějaký "prášek", tím by se v mozku vytvořily příznivé podmínky pro dlouhodobou a podrobnou paměť a místo učení na zkoušku na poslední chvíli bychom se mohli cokoliv pohodlně a rychle naučit třeba s měsíčním předstihem.

Intenzita zapamatování vzpomínky je za přirozených podmínek také spojena s mírou emocionální účasti či emocionálního prožitku v době tvorby vjemu. Věci, které nás silně oslovily či zasáhly, si prostě pamatujeme lépe, ať už jde o emoce pozitivní či negativní. Dnes už víme, že silné emoce doprovází vyloučení chemické sloučeniny zvané norepinefrin, která je příbuzná adrenalinu. Celý mechanismus paměti je ale mnohem složitější, nicméně objevení těchto souvislostí je velmi důležité.

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.