Evropské noci pro netopýry
Evropské noci pro netopýry se každoročně na přelomu srpna a září pořádají na řadě míst po celé Evropě - a také u nás. Jedné z letošních prvních nocí pro netopýry, která se konala poblíž obce Srbsko ve středních Čechách nedaleko jeskyní, kde netopýři každoročně zimují, se účastnil také redaktor Daniel Mrázek. O celé akci mu řekla více zooložka Dana Zieglerová, koordinátorka záchranných stanic ČSOP a předsekyně jeho organizace Nyctalus.
Noc pro netopýry probíhá na více místech České republiky už přes dvacet let a má přiblížit lidem život netopýrů a podpořit tak jejich ochranu. Lidé totiž chrání to, co poznají. Na netopýří noci se dozvědí, jak netopýři žijí, jak vychovávají mláďata, že to jsou dlouhověká zvířata, že přelétávají dlouhé vzdálenosti a spoustu dalších podrobností. Mohou si je prohlédnout i zblízka, protože někde se dělají odchyty do sítí a tak je možno vidět druhy žijící v té dané oblasti. Anebo, jako na této naší noci, lze vidět trvale handicapované netopýry, kteří jsou již ochočení a lidé si na ně mohou i sáhnout a vyfotit si je. Už jsou vtaženi do jejich ochrany a zajímá je, co mohou udělat pro jejich ochranu, jak s nimi žít v souladu, když se jim například netopýři nastěhují do domu.
Dostanou se návštěvníci netopýří noci na nějaká netradiční místa?
Například v Českém krasu se dostanou do podzemních prostor - buď to jsou štoly na Alkazaru, kde probíhá letní návštěva zimoviště - tam tedy netopýři nejsou. Kdyby tam byli, ani bychom tam nesměli nechodit, stejně jako jeskyňáři nechodí v zimě do těchto jeskyní, aby netopýry nerušili. V Týnci nad Sázavou je hradní věž, kde sídlí letní kolonie netopýra velkého, tam je tedy možné přímo pozorovat několik stovek netopýrů.
Jaká máme dodržovat základní pravidla, když se setkáme s netopýrem?
Netopýr se dá potkat, když omylem vlítne do domu - pak je nejlepší nechat otevřené okno, on si cestu ven najde. V zimě může teplý vzduch netopýry probudit z míst, kde přezimují. To ho vypustit ven nesmíme, je potřeba zavolat nějakou záchranou stanici - její pracovníci netopýra odchytnou, zazimují a na jaře vypustí. A pak se ještě může stát, že se někomu v domě usadí celá kolonie netopýrů - problém je v tom, že nejen netopýři, ale i jejich úkryty jsou chráněny. Dají se udělat opatření, aby se vystěhovali - je potřeba to vždy řešit individuálně.
Netopýří noci budou pokračovat až do poloviny září. Ti, kteří by se jich chtěli účastnit mohou najít více podrobností na internetové adrese www.ceson.org. A jak jsme se sami přesvědčili, zúčastnit se této akce opravdu stojí za to.
O letounech, kam patří netopýři a kaloni, jsme si povídali také s Annou Bláhovou z ZO ČSOP Nyctalus, která měla s sebou hned několik handicapovaných netopýrů. Právě jejich chov je jednou z činností organizace Nyctalus.
Netopýři působili na světle poněkud nejistě, jako by toho moc neviděli.
Mají sice malá očička, ale vidí poměrně dobře - i když jen černobíle. Světlu se vyhýbají, protože jim hrozí, že je něco sežere. Jsou přizpůsobeni na lov v noci, kdy nelétají žádní draví ptáci.
Jak funguje echolokce?
Echolokace funguje tak, že netopýr vykřikne, jeho hlas letí prostorem, až narazí na nějakou překážku - ať už skalní stěnu, strom nebo i kořist. Echolokace pro nás není slyšitelná, narozdíl od štěbetavé sociální komunikace. Echolokaci je možno odhalit speciálním ultrazvukovým detektorem, který ji převede do slyšitelného spektra pro člověka. Například netopýr zrzavý vydává zvuk o poměrně nízkých frekvencích, které jsou pro člověka slyšitelné (okolo 20kHz), ale třeba vrápenci vydávají zvuk až přes 100 kHz. Většinou se to pohybuje mezi 50-60 kHz.
Jaké druhy netopýrů můžeme u nás najít?
U nás máme v současné době 26 druhů netopýrů , některé jsou i nově objeveny. Ti nejmenší mají tělo velké zhruba 3 cm, ti největší okolo 6-8 cm. O těch nejmenších se říká, že jsou jen o malinko větší než čmeláci, ti největší druhy mají rozpětí křídel skoro 1,5 metru. Mají malý palec a extrémně dlouhé ostatní prsty, mezi kterými je napnuta létací blána, ta je kromě prstů natažena i mezi nohou a ocasem. Díky tomu, že mohou pohybovat jednotlivě prsty, dokáží netopýři během letu velmi dobře manévrovat.
V jakém období netopýři zimují?
V jeskyních zimují zhruba od půlky listopadu (někde už od konce října) zhruba do března. Je to období, kdy venku nelétá hmyz a přizpůsobují se tak omezení potravní nabídky. Zatímco hmyzožraví ptáci to vyřešili tak, že odlétají do teplých krajin, netopýři upadnou do hlubokého spánku, při kterém sníží svůj metabolismus, takže jejich teplota klesne jen na 4oC, srdce jim bije pouze čtyřikrát za minutu. V této letargii dokáží přečkat skoro půl roku a poté musejí mít ještě dostatek energie, aby na jaře dokázali vyletět a najít si první potravu.
Jaké by to mělo následky, pokud by je někdo zimě vyrušil?
Oni se někdy během zimy probouzejí sami, ale pokud je člověk nějakým způsobem vyruší, je pro ně probuzení strašně energeticky náročné. Uvádí se, že na 1 minutu rozehřívání spotřebují tolik energie, jako za den zimního spánku. Probouzejí se během třiceti minut, takže jedním takovým probuzením ztratí celý měsíc energie. Ta jim bude chybět na jaře, nenaloví si potravu a zahynou.
Jaké největší problémy musíte jako ochranáři řešit?
Teď nejčastěji lidé volají, že mají doma netopýry a co s nimi dělat. V nedávné době se kácelo hodně doupných stromů a netopýři tak přicházejí o své přirozené úkryty a hledají nějaká jiná alternativní místa, třeba lidské stavby. Ať už jsou to panelové domy, chaty, chalupy... Schovávají do škvír, za dřevené obložení, někdy se k nim ani nejde dostat. Lidé se jich bojí, ale netopýři nepředstavují žádné nebezpečí - naopak, v okolí vychytají nepříjemný hmyz!
Hlasy některých našich netopýrů najdete na webových stránkách Hlas pro tento den .
