Keplerovský týden
Tento týden jsme si připomněli kulaté výročí spojené s Janem Keplerem. Letos uplynulo 400 let od publikace jeho díla Astronomia Nova. U této příležitosti proběhla v Národním technickém muzeu mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku a v pražské Karlově ulici se otevřelo Keplerovo muzeum.
Na spisu Astronomia Nova pracoval Kepler v letech 1600 až 1609 v rudolfinské Praze. V tomto díle uveřejnil první dva ze svých tří zákonů o pohybu planet kolem Slunce. Ovlivnil tak astronomické myšlení nejen své doby, ale i následujících staletí. Jeho poznatky přispěly například k vývoji prvních družic. Jaký byl jeho život, na to se zeptala redaktorka Alena Michálková předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti, docentky Aleny Šolcové.
Život a dílo slavného astronoma přibližuje jeho muzeum, které se ve středu otevřelo návštěvníkům v Karlově ulici na Starém Městě v Praze. V malé místnosti na ploše 22 metrů čtverečních jeho dílo představuje deset výstavních panelů i počítačové animace a nechybí ani repliky různých předmětů a přístrojů, s jejichž pomocí Kepler ke svým objevům dospěl. Redaktorka Eva Wankeová na slavnostním večeru k zahájení provozu muzea hovořila s Lubošem Perkem, Marcelem Grünem a Vojtěchem Sedláčkem, ředitelem agentury ProVás, která expozici připravila.
Obě akce - konference i otevření muzea - se konaly v rámci Mezinárodního roku astronomie, který připomíná další kulaté výročí. Ve stejném roce, kdy vyšla Keplerova Astronomia Nova, Galileo Galilei poprvé použil dalekohled. Rok 1609 byl zkrátka pro astronomii velmi důležitý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
