Navštivte místa americké kosmonautiky
Čas letních prázdnin jsme v pořadu Nebeský cestopis věnovali putování po Spojených státech, konkrétně po místech spojených s kosmonautikou. Našim průvodcem byl Ing. Tomáš Přibyl, který všech šest míst, o kterých jsme si postupně říkali, navštívil. Prázdniny končí, ale kosmická střediska, muzea a střelnice můžete navštívit kdykoli. Osobní zážitky Tomáše Přibyla si můžete v tomto článku přečíst i poslechnout.
Kennedyho kosmické středisko na Floridě
Jedná se o kosmické středisko určené k přípravě raketoplánů ke startu a také místo, kde ke startům dochází. Nachází se na ostrově Merit. Podle oficiálních údajů jde o 4. nejnavštěvovanější turistickou atrakci na Floridě. Turisté si mohou na okružní jízdě autobusem celé středisko prohlédnout, ale jinak jsou přísně odděleni od míst, kde se provádí operace jako testy motorů apod. Program pro turisty je obměňován podle toho, co se aktuálně na kosmodromu děje. Návštěvník by si neměl nechat ujít tzv. zahradu raket, tedy vystavené kusy různých druhů raket z celé historie americké kosmonautiky. Dále je k vidění několik muzeálních expozic, maketa raketoplánu ve skutečné velikosti, památník astronautům, kteří zahynuli atd. Velmi zajímavou zkušeností je možnost na vlastní kůži prožít v simulátoru start raketoplánu přímo v kabině.
Stennisovo kosmické středisko v Mississippi
Patří mezi 13 hlavních kosmických středisek v USA. Jeho největší význam spočívá v testování raketových motorů. Nachází se v odlehlé oblasti, protože testování motorů je velice hlučné. Například pro testování raket pro let Apolla 11 k Měsíci za jedinou sekundu motory spotřebovaly skoro 15 tun paliva. A nejde jen o hluk. Obrovské vibrace vyvolávají zemětřesení, které se dá zaznamenat až do vzdálenosti 1500 kilometrů. Středisko samotné zabírá plochu 60 km čtverečních a v okruhu dalších 600 km čtverečních bylo v šedesátých letech vysídleno obyvatelstvo, aby testování motorů vůbec mohlo bezpečně probíhat. Motory se zde netestují jen při chodu, zajímavý byl například pokus, kdy byly motory vhozeny do řeky a po několika týdnech vytaženy, vysušeny a proběhl pokus o jejich opětovné zažehnutí.
Johnsonovo kosmické středisko v Houstonu v Texasu
Je určeno především pro výcvik astronautů. Jeho umístění do horkého Texasu a navíc daleko od floridského kosmodromu bylo čistě politické. Každý stát USA v dobách projektu Apollo měl na kosmonautice profitovat a navíc z Houstonu pocházel tehdejší viceprezident Lyndon B. Johnson. Turista ve středisku nemůže minout obrovskou halu plnou trenažérů a simulátorů. Asi 15 rozmontovaných raketoplánů slouží k výcviku astronautů, kteří poletí právě v raketoplánech. Drtivá část práce dnešních asi 100 astronautů, ale není pocení v trenažéru. Je to především pečlivé studování manuálů. Středisko zaměstnává asi 15 000 lidí, protože se věnuje také dalším činnostem, jako je například řízení Mezinárodní kosmické stanice, analýza vzorků z Měsíce v laboratořích apod.
Marshallovo kosmické středisko v Huntsville v Alabamě
Středisko má velmi široký záběr a nedá se říct, že je zaměřeno jen na některou oblast kosmonautiky. Například se zde testují raketové motory do určité velikosti, vyvíjí se raketové nosiče, trénují astronauti, zkouší družice před letem do vesmíru atd. Historie střediska je úzce spjata se jménem Wernher Von Braun. Tento inženýr hrál vedoucí roli v americké kosmonautice. I přes svou problémovou minulost v nacistickém Německu, dostal v USA příležitost dokončit své výzkumy a dohnat krok USA se Sovětským svazem. Návštěvník najde ve středisku spoustu zajímavých exponátů, například návratový modul z mise Apollo 16, karanténní vůz Apolla 12, prototyp obří rakety Saturn V, který je postavený na výšku, trenažér lodi Apollo, do kterého si můžete lehnout, skafandr pro volný výstup do vesmíru, prototyp lodi Orion a další.
Staffordovo kosmické muzeum ve Weatherfordu v Oklahomě
Muzeum je pojmenované po Thomasi Staffordovi, který je jedním z prvních amerických astronautů. Do vesmíru letěl čtyřikrát a postupně získal hodnost generála. Na svého rodáka je Oklahoma velice hrdá a Stafford pro ni také hodně udělal. Muzeum se nachází v malém městečku Weatherford přímo u legendární dálnice 66. Muzeum není příliš velké, ale zato je plné velmi hodnotných a unikátních exponátů. Připomíná spíše přeplněné skladiště, kde ovšem fanoušek kosmonautiky najde plno zajímavostí. Například kompletní sadu použitých pneumatik z letu raketoplánu, družice, které byly ve vesmíru a pak se vrátily zpět z oběžné dráhy, kompletní sbírku rukavic astronautů z různých programů, srovnání keramických destiček sloužících jako tepelná ochrana raketoplánů. Muzeum je netypické také tím, že je v něm hodně exponátů sovětské kosmonautiky, například uniforma sovětského generála, letový hardware atd.
Raketová střelnice White Sands v Novém Mexiku
V pouštní oblasti White Sands byla nejprve dělostřelecká střelnice. Jak přišel raketový věk, stalo se z ní ideální místo pro testovací lety raket. Na velké a rovné ploše se dobře dala sledovat trajektorie letu raket. Rakety ale postupně nabývaly na velikosti a létaly stále dál, až došlo k incidentu, kdy raketa přelétla státní hranici a spadla do Mexika na místní hřbitov jednoho města. Naštěstí nikoho nezranila, ale testy raket pak byly přesunuty na floridský mys Canaveral. Na raketové střelnici White Sands probíhaly také první pokusy vyslat na práh vesmíru prvního živého tvora - opice. Bohužel nebyly úspěšné. Střelnice je aktivní dodnes, testuje se zde asi 100 raket ročně.
Poslouchejte Nebeský cestopis v premiéře každou sobotu ve 20:00 nebo v repríze v neděli od 8:00, 15:00 nebo 22:00.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
