Viry sinic vylepšily fotosyntézu
Za atmosféru s vysokým obsahem kyslíku zřejmě nevděčíme jen prvním fotosyntetizujícím sinicím a řasám, ale také jejich virům.
Některé viry ze skupiny cyanofágů, které napadají sinice, mají své vlastní geny fotosyntézy. Jejich účelem je udržet sinici naživu během infekce, která může většinu buněčných funkcí vyřadit z provozu. Podle nové studie se ale zdá, že cyanofágy toho dokážou daleko více. Izraelští vědci analyzovali DNA několika druhů cyanofágů během Global Ocean Sampling Expedition a objevili sedm nových virových genů, které kódují komplex proteinů označovaný jako fotosystém I.
Proteiny mají unikátní tvar i vlastnosti. Fotosystém I za normálních okolností přebírá elektrony, které vznikají v průběhu fotosyntézy. Naproti tomu virový fotosystém I dokáže "posbírat" nejen elektrony z fotosyntetických center, ale také z jiných buněčných proteinů. Tím, že může využívat elektrony ze všech dostupných zdrojů, zvyšuje efektivitu celé fotosyntézy.
Podle článku na stránkách New Scientist tento objev naznačuje, že cyanofágy hrály a stále hrají velmi důležitou roli v globální produkci kyslíku. Jejich hostitelé - sinice - vyrábějí asi polovinu veškerého kyslíku a přibližně 10 % z nich je infikováno cyanofágy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
