Mladí visegrádští a Jára Cimrman v Plzni
Cenu ministrů kultury zemí Visegrádu za nejlepší středoevropský kulturní projekt získal loni Mezinárodní festival Divadlo, který se každoročně koná v Plzni. Letos se uskuteční už jeho sedmnáctý ročník a specifický je tím, že chce postihnout nejpodstatnější změny, jimiž za posledních dvacet let prošlo divadelní umění zemí visegrádského prostoru.
Ve dnech 9. až 17. září nabídne festival svým návštěvníkům přes dvacet špičkových inscenací, na jejichž vzniku se v posledním roce podíleli na českých, slovenských, maďarských a polských scénách především ti režiséři, kteří se začali divadlem zabývat až po roce 1989. Jednou z mála výjimek je hit naší uplynulé divadelní sezony - hra České nebe, kterou v Divadle Járy Cimrmana nastudoval její spoluautor Ladislav Smoljak (hru jako obvykle napsali spolu se Zdeňkem Svěrákem; jako její třetí, leč v pořadí první autor je ovšem v programu uváděn sám Cimrman).
Z dalších významných českých inscenací, jež se v Plzni představí, jmenujme alespoň svého času skandální hru Viléma Mrštíka Paní Urbanová, kterou ve stylizované nadsázce režíroval v královéhradeckém Klicperově divadle Martin Františák, Ibsenovu Hedu Gablerovou v expresivní interpretaci ostravských herců, s nimiž ji v Národním divadle moravskoslezském připravil Jan Mikolášek, Snílky Roberta Musila, které v pražském Divadle Komedie inscenoval Dušan Pařízek, či operu Richarda Strausse Salome v nastudování Ivana Paříka a Martina Otavy - tou do festivalového programu přispěje hostitelské Divadlo J. K. Tyla.
Z inscenací zahraničních předchází vynikající pověst zvláště Vajdičkovo nastudování klasického díla slovenské literatury Vše pro národ v nitranském Divadle A. Bagara. Tato Šulajova dramatizace Timraviny novely nazírá s ironickým odstupem na slovenský patriotismus. Jedno z nejlepších maďarských divadel, Katona József Színház, přiváží na festival absurdní thriller Alexandra Vveděnského Vánoce u Ivanovových v režii Pétera Gothára. Také Polsko se představí tvorbou mladých režisérů, kteří si - podobně jako jejich maďarský kolega - již získali mezinárodní renomé. Inscenace obou jsou z Krakowa. Jan Klata nastudoval v divadle Narodowy Stary Teatr Aischylovu Oresteiu a zabývá se v ní soudobým světem politiky a médií. Maciej Sobociński pak v Teatru Bagatela pojal Shakespearova Othella jako laboratoř, v níž sleduje genezi zla a ukazuje démony, kteří převrací i ten nejušlechtilejší úmysl v opak. Věřme, že se tito démoni neprosadí na konferenci, kterou v rámci festivalu pořádá Světová asociace kritiků na téma "Dvacet let poté - proměny divadla a jeho reflexe po roce 1989".
