Strany zvažují dva termíny voleb - původní říjnový a v listopadu
Parlamentní strany čeká diskuze o dvou termínech voleb. Straničtí právní experti připravili dvě cesty, které by umožnily rozpuštění sněmovny. Ta, která by vedla k volbám v říjnovém termínu, by potvrdila existenci stávajícího zákona. Druhý návrh na změnu ústavního zákona by tuto situaci řešil obecně a trvale, ale odsunul by termín voleb až na začátek listopadu.
ODS si s rozhodnutím počká do 15. října. Pokud do té doby Ústavní soud nerozhodne, bude prosazovat variantu, podle které by volby byly v listopadu.
"Je to lepší řešení, než kdyby volby nebyly vůbec v letošním roce," řekl předseda strany Mirek Topolánek. Lídři parlamentních stran a šéfové obou komor parlamentu se podle něj budou o dalším postupu radit v neděli večer.
S listopadem nesouhlasí ČSSD a komunisté
ČSSD trvá na původním říjnovém termínu voleb a tedy i jednorázovém řešení rozpuštění sněmovny. Předseda strany Jiří Paroubek argumentuje včerejší dohodou předsedů parlamentních stran a nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě.
"Politická dohoda je hledat řešení, které umožní, abychom volby uskutečnili v původním termínu 9. a 10. října," připomněl Paroubek.
V tomto termínu chtějí volby i komunisté. Proč, to vysvětlil jejich šéf Vojtěch Filip: "Z pohledu potřeb jednání o státním rozpočtu a z pohledu úspor minimálně 100 až 110 milionů korun."
Lidovci a zelení žádají trvalou změnu ústavy
Jen trvalou změnu ústavy a tím i listopadové volby podpoří podle předsedy Cyrila Svobody KDU-ČSL. "Protože je také neprůstřelná, tu nemůže ústavní soud zrušit," vysvětlil Svoboda postoj lidovců.
Stejně to vidí i Strana zelených. "Zelení podpoří pouze takové změny ústavy, které budou mít trvalou hodnotu, nebudou ohýbáním ústavy a nepřinesou riziko destabilizace a právní nejistoty," uvedl pověřený předseda strany Ondřej Liška.
TOP 09 by se s listopadovým termínem voleb smířila, pokud by to nešlo jinak. Raději by ale byla, kdyby se volby konaly 9. a 10. října. Potvrdil to Miroslav Kalousek: "Stále ještě doufám, že ústavní soudci 10. září mohou posoudit, že se volby mohou konat v říjnu."
Říjnové volby veřejným zájmem
Na Ústavní soud dnes na Pražském hradě apelovali i nejvyšší ústavní činitelé. Ve společném prohlášení prezident Václav Klaus, předsedové Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a Senátu Přemysl Sobotka a premiér Jan Fischer označili předčasné volby v říjnu za veřejný zájem zásadního významu.
Sněmovna by novelu ústavy mohla začít projednávat už příští úterý a kvůli zapracování dohodnutých změn a dodržení zákonné lhůty 48 hodin před dalším schvalováním by o přijetí rozhodovala ve čtvrtek. Tento postup ve středu navrhla expertní skupina parlamentních stran. Schůze Senátu k ústavní novele pak bude v pátek 11. září, rozhodl dnes jeho organizační výbor.
Fischer: Odložení voleb může ohrozit rozpočet
Možnostmi, jak dospět k předčasným volbám, se dnes mimořádně zabýval také kabinet Jana Fischera. Definitivní cestu k volbám podle předsedy vlády musí vybrat špičky politických stran, případné odložení voleb i jen o měsíc ale podle něj znamená komplikace při přípravě rozpočtu na příští rok.
Závěrečné jednání o rozpočtu je podle Fischera výsostně politická debata, která by se měla odehrát v nové sněmovně, když budou ale volby později, zvyšuje se tím podle něj riziko rozpočtového provizoria. "Situaci rozpočtovou vidíme velmi vážnou, to je samozřejmě i důvod pro to, aby se volby neodkládaly," zdůraznil premiér.
Jeho kabinet na přípravě rozpočtu pracuje a do 30. září ho také předloží sněmovně. Po volbách ale začíná dolní komora jednání znovu s čistým stolem, a proto bude nové sněmovně nutné předložit rozpočet znovu. Poslanci se potom budou muset vypořádat s návrhem do konce roku, jinak by Česku hrozilo rozpočtové provizorium.
Odklad voleb může navíc i něco stát. "Pokud by volby byly v jiném termínu, znovu bychom začali v šedesátidenní lhůtě přípravu nových voleb. V tom okamžiku by bylo zhruba přes sto milionů pravděpodobně zmařeno," upozornil předseda Státní volební komise a ministr vnitra Martin Pecina. Zatím se podle něj na volby vynaložilo přes 22 milionů korun.
