Bleskové zotavení pravěkých hlavonožců

Život na Zemi už několikrát zažil velká vymírání, při kterých zmizela valná většina rostlin i živočichů. Některé skupiny se ale dokázaly překvapivě rychle vzpamatovat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zkamenělina hlavonožce /Ptenoceras alatum - Amonit ??/ (Regionální muzeum vesnice Dolní Újezd)

Zkamenělina hlavonožce /Ptenoceras alatum - Amonit ??/ (Regionální muzeum vesnice Dolní Újezd) | Foto: Iveta Nádvorníková

Za nejničivější ze všech hromadných vymírání se považuje událost na hranici permu a triasu před 252,6 miliony let, při které vyhynulo asi 90 % všech existujících druhů. Období vymírání trvalo jen pár desítek tisíc let a po jeho skončení se biosféra mohla začít opět pomalu vzpamatovávat. Podle dosavadních studií se zdálo, že biodiverzita se na úroveň z doby před hromadným vymíráním dostávala dlouhých 10 až 30 milionů let.

Výsledky nové studie pravěkých hlavonožců amonitů (Ammonoidea), kterou zpracoval francouzsko-švýcarský tým paleontologů, ale vypovídají o něčem jiném. Amoniti vytvářeli podobně vinuté schránky jako dnešní hlavonožci loděnky a stejně jako ony byli dobře přizpůsobeni k životu ve velkých hloubkách. V permských mořích byli amoniti velice hojní, ale při velkém vymírání většina z nich zmizela. Zůstaly jen dva nebo tři druhy, které posloužily jako základ pro vývoj nových druhů. K tomu, aby se dostali na původní úroveň biodiverzity, pak amonitům stačil pouhý jeden milion let.

Výsledky studie zveřejnil časopis Science.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme