Poloviční úspěch slovensko-maďarského summitu

11. září 2009

Mluvit je téměř vždy lepší než nemluvit, zní stará moudrost a ukázala to i čtvrteční podvečerní schůzka slovenského premiéra Roberta Fica a jeho maďarského protějšku Gordona Bajnaie. Byla to první schůzka po dlouhé době mlčení, naposledy jednal Fico před téměř třemi roky s Bajnaiovým předchůdcem Ferencem Gyurscányiem a to ještě jen na okraji schůzky Visegrádské čtyřky v Bratislavě.

A pokud jde o návštěvu slovenského premiéra v Maďarsku, kam to mimochodem z Bratislavy trvá autem asi tak deset minut, byla čtvrteční Ficova cesta do pohraničního městečka Szecsény dokonce první po neuvěřitelně dlouhých osmi letech. Jedenáctibodový plán na zlepšení vztahů vypadá na první pohled velice dobře a je výsledkem kvalitní přípravné práce diplomatů na obou stranách.

Slovensko a Maďarsko se tímto plánem zavazují například k rychlému propojení svých energetických soustav, což jak ukázala plynová krize na počátku letošního roku, je věc životně důležitá. Kvůli chybějícímu napojení na maďarské plynovody Slovensko během krize málem ekonomicky zkolabovalo. Urychlit by se měla také výstavba silnic a dálnic. Už dnes jezdí velká část Slováků z Bratislavy do Košic po maďarských dálnic, protože je to rychlejší, než se trmácet po slovenských silnicích, neboť dokončení slovenské dálnice z Bratislavy do Košic je stále ve hvězdách. Ještě více chybí dopravní infrastruktura na společné hranici, kde je to ale podle některých zlých jazyků záměr.

Například most mezi maďarskou Ostřihomí a slovenským Štúrovem byl záměrně obnoven tak, aby po nich nemohl projet tank. Ať už je to tak, nebo ne, faktem je, že pokud chcete mezi Bratislavou a Štúrovem přejet Dunaj, jsou zde pouhé dva mosty, z nichž ani jeden nemá dostatečnou kapacitu. Městečko Szécsény bylo pro setkání premiérů vybráno proto, že by tak jeden z nových mostů měl vzniknout. Podstatnou částí rozhovorů premiérů Fica a Bajnaie však bylo řešení vleklé politické krize mezi oběma státy a hledání cesty z této krize se objevilo i v onom jedenáctibodovém plánu. Policie obou zemí mají například velice intenzivně spolupracovat v boji proti narůstajícímu pravicovému extrémismu.

Tento bod má však jeden háček, maďarská strana totiž za takovou extrémistickou stranu považuje i Slovenskou národní stranu, jejíž zástupci sedí na ministerských křeslech ve Ficově vládě. Podobně problematicky se lze dívat i na bod, který v uvozovkách řeší novelu slovenského jazykového zákona, která zavádí vysoké pokuty za užívání jiného jazyka než slovenštiny v úředním styku a ve státních institucích. To kritizuje především maďarská menšina na Slovensku, která žije v kompaktně obývaném území a obává se, že jazykový zákon povede k národnostní asimilaci Maďarů. Premiér Fico na schůzce v Maďarsku zopakoval, že podle názoru slovenské vlády jazykový zákon slovenské Maďary nijak neomezuje. Souhlasil však s požadavkem Gordona Bajnaie, aby uplatňování zákona monitorovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

V jedenáctibodové dohodě je ještě mnoho pozitivních věcí, jako například společný fond na podporu sportovní a kulturní výměny a na stipendia studentům z obou zemí. Vedle toho, co se v Szécsény stalo je však důležité i to, co se tam nestalo. Slovenská strana se například neomluvila za zákaz vstupu, který vydala pro maďarského prezidenta László Sólyoma, když chtěl před dvěma týdny odhalit sochu uherského světce svatého Štěpána v Komárně, jakémsi hlavním městě slovenských Maďarů. Premiér Fico naopak pro Budapešť téměř urážlivě pozval Bajnaie do Komárna, aby tam společně odhalili sousoší Cyrila a Metoděje a pak se poklonili i svatému Štěpánovi. Problém je, že v převážně maďarském Komárnu nikdo o sousoší Cyrila a Metoděje nestojí a Fico to moc dobře ví. Na omluvu však Maďaři čekali, podle průzkumu plných šestaosmdesát procent. A pokud slovensko-maďarským vztahům schůzka prospěla, maďarskému premiérovi Gordonu Bajnaiovi uškodila. Opoziční Fidesz už přispěchal s prohlášením, že Fico si Bajnaiem cituji ?vytřel podlahu?, což by se česky asi řeklo ještě daleko tvrději. Bajnai a jeho socialisté míří ve volbách příští rok k těžké porážce, nacionalistický, opoziční Fidesz k jasnému vítězství. To, jak je z hlediska Slovenska krátkozraké vítězství Fideszu pomáhat pozná Fico už za necelý rok. Tedy pokud on sám v té době bude premiérem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: pal
Spustit audio